Povídky

Ledový Květ-2

17. července 2010 v 18:00 | Sayako Lee
druhý díleček:


Další den odešla Saya do Skutečného světa.Ubytovala se u Inoue se kterou si velmi dobře rozumí.Začala chodit do školy a tak ubíhaly dny ale stále Saya myslela jen na Hitsugayu.Jedno odpoledne si jí vychytala Rukia."co se to s tebou děje?"zeptala se."co by se mělo dít?já jsem v pořádku"odpověděla a usmála se."to nejsi ty,chodíš teďka jako duch…a to opravdu"řekla Rukia a zadívala se jí do očí.Saya pokrčila rameny a odešla."proklínám tě Hitsugayo Toushiro"zamumlala Saya a vzteky neviděla na cestu:BUM."dávej pozor na cestu Sayo"ozval
se hlas nad Sayou která se válela po chodníku.Prudce zvedla hlavu a uviděla nad sebou Hitsugayu."co tu děláte??"zeptala se a nechala si pomoct od Matsumoto se zvednout."Sayo buď milejší"šeptala jí do ucha Matsumoto"kapitán má celou dobu špatnou náladu"."Matsumoto sklapni!!!"okřikl Matsumoto Hitsugaya."a pro tebe,jsme tu abychom na tebe dohlídli"odpověděl Saye na
její otázku."tak promiňte pane Kapitáne že jsem se zeptala"odsekla Saya,otočila se a odešla co nejrychleji."kam si myslíš že jdeš?"zařval za ní Hitsugaya."někam kde nebudete vy Kapitáne Hitsugayo"odpověděla ironicky Saya."krucinál Sayo"odpověděl naštvaně kapitán.Jenže Saya tam už nebyla.
Další den když přišla Saya do školy seděl Hitsugaya na židli za Ichigem a Matsumoto na stole(xD)."Dobré ráno Sayo!"zavolala Inoue."kdes včera byla?"zeptala se."promiň,měla jsem práci"omluvně se usmála Saya a jednotným "ahoj"pozdravila všechny."haaa Sayo já na
tebe večer čekala"ozvala se Matsumoto."říkal jsem si že je divný že za celou noc se neozval žádný Hollow"ozval se Ichigo."jo,vystačila jsem si na ně sama"odpověděla mu Saya."zase si nechala všechny pro sebe…to není fééér"řekla Matsumoto"Kapitáne,řekněte jí něco přeci"dožadovala se spravedlnosti Matsu:D"Matsumoto uklidni se…tady to probírat nebudeme"."co tu nebudete probírat?zase někam chcete vyrazit že jo???vemte nás sebou!!!!!"byl na pokraji zhroucení Keigo"odpal Keigo"řekl Ichigo a praštil ho do hlavy a samozřejmě že Keigo si udělal okružní cestu po třídě:D
"třído posaďte se na svá místa"zazněl ode dveří rozkaz.Všichni se s mrmláním posadily aby přežily celý den mučení jménem učení:D
"Sayo počkej na mě!"zavolala ze svého místa Inoue."jasně"odpověděla Saya a bedlivě se mezitím vyhýbala Hitsugaovu pohledu.Nakonec odcházeli všichni spolu.
Mezitím v Soul Society se Kira soustředila na únavné papírování tedy spíše pokoušela se o to."ahoj kapitánko"ozvalo se ode dveří."Renji!"zvolala Kira a div nepřevrátila stůl ženouc se za svým milým Shinigamim:D"co tu děláš?"zeptala se po vyčerpávajícím polibku..xD
"Kapitán Byakuya mě uvolnil"řekl."strýček?"překvapeně se zeptala."ale no tak,nebuď tak překvapená"usmál se Renji."no dobrá ale i když to nerada říkám rušíš mě v papírování"řekla ač nerada Kiruška."no a co kdybych ti pomohl?"zeptal se Renji."Už mi pomáhá Kira"řekla Kira a
ukázala na Kiru sedícího u druhého stolu."ahoj Abarai-kun"pozdravil Kira lehce rozpačitě."haaa?tebe jsem si ani nevšiml Kiro"řekl Renji"no tak já tedy půjdu"řekl a otočil se zpět ke Kirušce"Zlato přijdu pro tebe večer ano?"navrhl Renji "dobrá budu tě čekat"usmála se Kira a políbila ho.S tím se Renji rozloučil a odešel."promiňte Kapitánko"ozval se Kira."jak jsem ti říkala že mě máš oslovovat?"vyjela na něj Kira."go-gomen Kiro-san"odpověděl Kira.Kira souhlasně přikývla."pokračujeme"řekla a šla si zpět sednout.
V Karakuře naopak se snažila Saya dostat se co nejvíc od Hitsugayi."Inoue nepotřebuješ něco?Jdu si něco koupit"zeptala se Saya snažíc se uniknout Hitsugayovi."ne nic nepotřebuji a pro co jdeš?"zeptala se mile Inoue."no…já si potřebuju něco zařídit a pak se cestou zpět stavím v obchodě."odpověděla Saya a rozloučila se."panebože"zašeptala Saya mířící do parku.Poté co dosedla na nejbližší lavičku jí došlo že nemá peněženku."nechybí ti něco"ozval se za ní hlas Hitsugayi."jo zapomněla jsem si peněženku a už jsem se pro ní chtěla vrátit"odpověděla Saya a radši se ani neotáčela.Hitsugaya obešel lavičku a sedl si vedle ní."zlobíš se?"zeptal se."měla bych?"odpověděla."byl bych rád kdyby ses nezlobila,rád bych to udělal znovu"odpověděl upřímně Hitsu.Saya překvapeně otočila hlavu a zírala na něj."co cos to řekl?"vykoktala ze sebe."to co jsi slyšela"odpověděl a díval se Saye do očí."asi jsem se přeslechla"řekla a zvedla se z lavičky."jdu si zpátky pro peněženku"řekla."počkej Sayo,mám jí u sebe"zadržel jí Hitsu.Vstal a chytil jí za ruku."pusť mě"zasyčela Saya."ne"odpověděl Hitsu a přitáhl si jí k sobě"nedělej že jsi špatně slyšela"zašeptal jí do ucha a začal jí líbat.Saya samozřejmě povolila.Poté co se od sebe odtrhli se Saya rozpřáhla a dala mu facku."už to raději nezkoušej"řekla mu,sebrala peněženku a odešla.Daleko ale nedošla.Hitsu jí chytil a zeptal se"proč?""co proč?""proč to nemám zkoušet?"zeptal se ještě jednou"proč?to je jednoduchý.ty jsi kapitán a já třetí důstojník"drze mu odpověděla Saya a zkoušela se vykroutit z jeho sevření"a to ti vadí?že jsem kapitán"zeptal se."no…já…"Saya nevěděla co má odpovědět."ty se bojíš že?"zeptal se."čeho?"podívala se mu do očí.Hitsu měl v očích ten jeho zvláštní pohled."proč bych se tě měla bát?já se tě nebojím
i když jsi kapitán a teď mě pusť""nepustím tě…chci znát pravý důvod proč nechceš abych se snažil o to tě mít"řekl Hitsu.Saya se na něj překvapeně podívala.On mě vážně chce…juuu to je tak Ňunííí.já já asi fakt roztaju normálně.má tak hezký oči pomyslela si Saya a povzdychla si."žádný není a nebyl a nebude…stačí?"odpověděla a podívala se stranou."díky to znamená že můžu?"zeptal se."jo ale ne…"nedopověděla."jasný chápu"usmál se Hitsu a objal jí."ne před ostatními že?"promluvil po dlouhééém
objetí."asi tak nějak,ale…jakto?jakto že najednou se o mě zajímáš?nikdy si o mě nezavadil ani očima"zeptala se."všiml jsem si že Kira má sestru…hezkou sestru"odpověděl Hitsu."díky"odpověděla Saya a pokračovala"ale vážně mi dej tu peněženku,ten obchod mám v plánu"dopověděla a zvedla se."dobře jdeme"řekl Hitsu zvedl se a podal Saye ruku"jdeme"zavelel a šli.Sotva zašli za druhý roh potkali Ichiga s Inoue kteří se také drželi v objetí."jééé Sayo Toushiro-kun co vy tady"zeptala se Inoue červenajíc se.Saya na tom byla stejně."hoj Toushiro co ty tady?"zeptal se Ichigo bezstarostně."jdeme se Sayou do obchodu"odpověděl klidně."Sayo doma máš zprávu od sestry"řekla Inoue."dobře…tak já do toho obchodu půjdu později"odpověděla Saya,pustila Hitsugayu a rozloučila se s těmi dvěma."Sayo moment"zadržel ji Hitsu.Objal jí a políbil.Saya ho odstrčila a pohlédla se na zubícího se Ichiga a červenající Inoue."tak já jdu"řekla
a rozběhla se.panebože já ho praštím…ale to zase nemůžu…když on je tak…tak..myslela si Saya když dorazila domů."co se stalo?"zeptala se."neplaš"usmála se Matsu."tvoje mise tady končí a tvá sestra si tě zavolala k ruce..má prý něco nového pro tebe"vyřídila vzkaz a Saya ulehčeně oddychla."Sayo do Soul Society máš se vrátit
teď hned"řekla Matsumoto a Saya se tedy zvedla a vyšla ze svého těla.Matsumoto jí mezitím otevřela bránu a řekla"jsi ohlášená tak běž""hai"řekla Saya a rozeběhla se.proč teď?proč zrovna v tuhle dobu?mohla jsem být déle s Hitsugayou myslela si Saya.

a co se dělo dál???
dozvíte se příště:-)

komentíky a kritiku-arigato

vaše  táborová Sayako Lee
ve zdravý se vám snad vrátíme...xD

Princezny Shinigami

2. července 2010 v 23:44 | Aiko Kira Leen
Tak to je název moji nové povídky. Je hlavně o Bleach, ale vyskytnous e tam 2 postavy z Naruta, ale povídka je o Bleach. S části jsme ji vymysleli s Nii-chan. Takže tu je recenze.
Kira a Sayko Kuchiki, jsou nevlastní dcery Byakuy Kuchiki. Mladé dívky z nichž jedna je kapitánem 3.Divize a druhá podkapitán 10. divize, přožívají jedno dobrudružství za druhým. Zjišťují svoji pravou totožnost. Objevuji svoje limity, svoje síly. Nad vodou je občas drží jen jejich láska. Strasti ale i radosti života postupně objevují.Dokáží, ale dvě naprosto rozdílné dívky spojit sílu a postavit se největšímu nepříteli jaký kdy pro ně existoval. Dokáží to a jaké překážky jim osud jménem Mikoto postaví do cesty? Kdo je to Mikoto??
To vše se dozvíte v nové povídce Princeny Shigami:-D
Omlouvám se za krátkou recenzi, ale nechci toho o příběhu moc vyzradit.

Strážci Krve-Přijímáme

23. května 2010 v 0:25 | Chiaki Sayako
další dílek,doufám že první se líbil:

"Ty,Tys je zabila?"zeptala se Isabela.Příkývla jsem

"No není to dobré předvedení hned na začátek"omluvně jsem se usmála a snažila jsem se ze sebe sundat krev."Myslím že bysme si měli promluvit,pojďte"řekl Arkarian.Přikývli a s odstupem ode mne šli do Arkarianových sálů.Já jen bezmocně stála a sledovala je.Myslela jsem si to.Všichni si o mě mysleli že jsem zrůda."To není pravda"vyhrkl Matt s Neriah."no tak ne"pokrčila jsem rameny a zašla do skály.Sedli jsme si na židle a Arkarian začal vysvětlovat mou osobu.
"páni,to je supeer"zhodnotil vše Dillon a ostatní jen souhlasně přikyvovali."no to jsem si oddechla že nejsem pro vás jen ta zrůda"řekla jsem veseleji."no tak ale půjdeme ne"zeptala se Neriah."jasně tak jdeme"na odpovědi jsme se shodli."Můžu se zeptat?"ozvala se Isabela která nás dohnala."jasně"odpověděla jsem."jakto že se ty stvůry dají zabít jen tvou krví když my jsme s nimi bojovali a některé zabily"zeptala se"no to je jednodochý"usmála jsem se"Arkarian a já jsme byli spojeni a já jsem do všech vašich mečů posílala telepaticky svou krev"dopověděla jsem.A proto jsem se plně nemohla soustředit na svou misi pomyslela jsem si."co se děje?"zeptal se Matt."nic,mělo by se něco dít?"pousmála jsem se.Matt pokrčil rameny."Crrrrrr...zvedni mě...crrrrrrrrr"rozdrnčel se mi mobil v kapse."Ano mami?...jasně,hned tam  budu"řekla jsem a rozloučila jsem se"tak já musím,mamka jde někam na párty a potřebuje pomoc s líčením,takže ahoj"a podívám se na všechny s úsměvem.U jednoho pozůstanu déle.Ethan...sleduje mě celý odpoledne tak pozorně.pomyslela jsem si.Matt a Neriah se začali smát."co je zase"otočil se k nim Ethan."ále nic"vyrazil mezi smíchem Matt."No tak lidi já se loučím"s úsměvem jsem se rozloučila."jasný...ahoj,čauky papa"slyšela jsem za sebou.no myslím že sem patřím pomyslela jsem si a vešla do svého pokoje.V tu chvíli jsem si všimla papíru na posteli."já tě stejně dostanu!!!"bylo na něm napsáno.A kruci zamumlala jsem a rentgenovým zrakem přejela po celém baráku.Papír jsem zmuchlala a zahodila.
Druhý den ráno byl o něco veselejší."tak co jak bylo u A¨rkariana"zeptala se zvesela Máti."jo super,i lidi jsou fajne"odpověděla jsem mamině."a nějaký  kluk?"padla otázka.Málem jsem se zadusila jídlem."no mami!co si o mě myslíš?"pohoršeně jsem se ozvala."jen to nejlepší"přešla vše s úsměvem Máti."tak jo,já jdu"rozloučila jsem se a dala mamce pusu na tvář."drž se zlatíčko,dneska se vrátím pozdě,takže na mne nečekej""jasný papa"řekla  jsem a zavřela za s sebou dveře.venku už čekala Isabela s Neriah."jéé ahoj dík že čekáte"pozdravila jsem je."jdeme?"zeptala se Neriah."jasně"řekla jsem.U školy čekal Matt s Ethanem."Ahoj"pozdravila jsem je."ahoj"odpověděli stejně.Ethan se na mě zadíval a řekl:"dneska ti to sluší"a přidal jeden ze svých úsměvů."díky tobě taky,ale co to mělo znamenat?dneska?včera ne,"zeptala jsem se poťouchle abych zahnala rozpaky."no to taky ale dneska víc"odpověděl.dohadovali jsme se celý den."vy budete hezký pár"poslala mi myšlenku isabela a Neriah přikývla."neblbněte holky"poslal jsem jim odpověd"nejde to."zavrtěla jsem hlavou na větší efekt,"Slečno MacBrideová pročpak vrtíte tou hlavou?nevíte snad odpověd"zeptal se jízlivě učitel Collins."ne pane učiteli já odpověď znám,chcete ji snad slyšet?"odvětila jsem mu chladně."ne"odsekl a začal věnovat svou pozornost někomu jinému."uff,to je fakt praštěnej učitel"povzdechla jsem si když jsme šli ze školy domů."kdo?Collins?jo tak ten je dost praštěnej"odpověděla mi Isabela.
O týden později:
"ahoj Lori nemáš odpoledne čas?ůzeptal se mě Ethan."jasně,proč?"zeptala jsem se."jen tak,přijdu pro tebe ve tři"řekl a odešel.Já jen za ním udiveně koukala.celý tento týden byl zvláštní.Měla jsem i několik misí skoro se všemi.Mezi mnou a ethanem je nějaký napětí které se mi moc nelíbí.Holky do mě pořád hučí ať si s ním dám rande.no tak teď se jim to splnilo pomyslela jsem si a vytáhla jsem sešit chemie a začala se šrotit."no ne,že by se nám šprtka Loriana začala učit?divné"ozvalo se nade mnou od těch největších bárbín."ale,ale nejsou to takhle naše slavné šlapky?"zeptala jsem se posměšně."ty krávo  já ti ukaážu,nevyskakuj si moc"rozeřvala se na mě "vůdkyně"a já se zvedla,stoupla si přímo proti ní,podívala se jí do očí a tiše pronesla:"buď tak laskavá a přestaň mi nadávat.na tvoje keci nikdo zvědavej není bárbie"s tím jsem se otočila a odešla.
"zase ta kravka že?"zeptala se mě Neriah po cestě domů."jo pohoda,málem jsem jí vrazila"odpověděla jsem s úsměvem.Začali jsme se smát ."jo tak to by bylo dobrý"usmála se a rozloučily jsme se.
"ahojky"pozdravila jsem Ethana který zrovna přišel."ahoj,kam půjdem?"zeptal se mě a já odpověděla"no tak třeba do lesa"a tak jsme se otočily a šli."no a jak je to s tou tvojí krví"zeptal se znenadání Ethan."no je to složitý..jsou tam náký prvky k nerozeznání.ale vím že když se jim moje krev dostane do oběhu,začnou kamenět.""a co když se dostane nám lidem?"další otázka."no tak se staneš Chevalierem,mím strážcem dá se to tak říct.Vlastně budeš chtít dělat jen to abych já byla co nejvíc spokojená a budeš se snažit splnit každé mé přání a taky budeš nesmrtelný,aspoň myslím"odpověděla jsem mu."páni,to je teda super"usmál se na mě."chceš se pozdravit s mým chevalierem?"zeptala jsem se ho."jasně"odpověděl."danieli"řekla jsem potichu,ještě než jsem to pomalu dopověděla stál před námi."danieli toto je Ethan""ethane daniel můj chevalier"představila jsem je.Oba se pozorně usmívali a daniel s eusmál jako první"rád tě poznávám."já tebe taky"řekl Ethan.

Je to kratší ale chtěla jsem se vám i takto omluvit...že mi to tak dlouho trvalo:)

A co bude dál?se nchte překvapit:)

Your Chiaki Sayako...pls komentíky a kritiku!!!

Povídky Rozcestník

16. dubna 2010 v 19:58 | Lily

Jednorázovky


Kapitolovky

 
 

Reklama