Květen 2010

Společná povídka

30. května 2010 v 21:01 | Aiko Kira |  Království naděje
Ohay lidič!
Napadl mně superr nápad na novou povídku. Má to jeden háče. Ptáte se jaký? Už mně nebyví psát to jen s mými postavami, tak se mi do hlavičky vmukl nápad. Začala bych psát společnou povídku. Pokud by se někdo přihlásil.
Něco k ději. V našem vesmíru je kromě našeho světa také svět magický. A není jeden. Těchto světů je několik. Nebojím se i říct že desítky. V každém žije někdo jinými. Tyto světy mezi sebou bojují. A pokud to bude pokračovat takhle dál, tak se brzy celé magické společenství zhroutí. A to nikdo nechce dopustit. Nad magickým společenstvím stojí královna. Žena která na vše dohlíží. Říká se o ní, že umí předpovídat budoudcnost. Jednou předpoví, že několik přátel(Vy a já s Nii-chan) zachrání Magické společenství. V Magickém světě pro ně není bezpečno. Tak je ,,uklidí! do bradavic. Všichni nastupují do 6.ročníku. Setkávají se tam s tamní žáky. Záhy zjišťují, že jejich hlavní nepřítel Voldemort má syna s jednou dívkou z magického světa. Jeho syn jménem Raito, se naučí vyrábět takové příšery které mohou zabít pouze sestry. Sestry Uchihovi. A tak se spolu se svými přáteli na konci roku vydají pátrat po Voldemortovi. Zde, ale tvrdě narazí. Sůavný Harry Potter nechce, aby s nimi šli. Tak se rodělí a skupinka přátel jim jednou zachrání krk. Tak začnou cestovat společně. Ale co jim dá smrt Voldemorta, když je jejich svět ve smrtelné nebezpečí. Kdo je za krvavou oponou. Koho budou muset naši přátelé zabít. Pomuže jim někdo?

Doufám, že jsem vás zaujala. Tak moc, aby jste se přihlásili. To co jsem napsala je jen hrubý základ. Budu ji psát pokude se někdo zapíše.
Tak tu je přihláška.



Celé jméno:
Přezdívka(jak se vám bude v povídce říkat):
Věk(nejlépe 15-17):
Rasa: Neko/Ninja/Shinigami/Médium/Šaman/Čaroděj..... Vyberte si nebo dopietě, kdyb něco jiného, popřípadě mix dvou např. NinjaXNeko a pod.
Jak vypadáš(Barva vlasů jejich délka, účes, barva očí a pod., popřípadě obráze):
Co máš rád/a(jídlo, oblečení knížk... prostě bez čeho nemůžeš žít):
Co nesnášíš(zase to samé jen opačném smyslu):
Oblíbené předměty(v Bradavicích):
Neoblíbené předměty(zase v Bradavicích):
Koníčky:
Nejoblíbenější místo:
Oblíbená hudba, jídlo, barva a pod:
Neoblíbená hudba, jídlo barva pod(co vás ještě napadne)
Povaha(pořádně rozepsat, ať můžu psát, jak v jaké situaci reagujete):
Minulost(taky rozepsat):
Chování ve větší skupině(vůdce, v ústraní a pod.):
Láska(nejlépe z Harryho Pottera, klidně i někoho mrtvého, ožívým kvůli vám, ale Sirius a Draco jsou již zabráni)
Ještě nějaká věc na kterou jsem zapomněla:

Blog kam vám dám vědět:

Tak se můžete hlásit. Pokud se někdo přihlásí budu moc ráda.
Když se někdo přihlásí, tak pak písnu víc o tom jak to bude probíhat:-)

Přihláškou jsem se inspirovala u Aiko Yamamury, takže doufám, že to nevadí.
Papa a hlaště se:-D
Aiko Kira:-D

Život je boj! A já ho vyhraju! 4chapter

25. května 2010 v 19:31 | Aiko Kira |  Život je boj! A já ho vyhraju!
Nová škola aneb pátrání začíná

O 15 let později

,,Hi Barbie! Hi Ken!"začne vyzvánět po pokoji 16 leté dívky. Známá písnička od skupiny Aqua, Barbie Girl. Dívka tutu písničku nenávidí a proto, jí dokonale probudí z jejího krátkého spánku.
,,Drž hubu!"poradila mobilu, jež jí sloužil i jako budík. Zachumlal se zpět pod deku. Nechtělo se jí vztávat. Do nějakých 4 hodin do rána pracovala na probourání se do počítačů FBI. Ještě se jí to nepodařilo. Dneska se o to budou pokoušet znova.
,,Leen vstávej!"zeječel dívčin bratr. Byl o pět let mladší, ale občas by ho člověk tipoval o několik let víc.
,,Starej se o sebe."houkla na něj. Nakoukl do jejího pokoje. Když uviděl svoji sestru pořád v posteli, dal ruce v bok a tvářil se jako Bůh Pomsty.
,,No jo už jdu."řekla a vstala z postele. Oblékla si na sebe věci a vlasy si nechala rozpuštěné. Vylezla z pokoje a vzala si z ledničky jogurt ke snídani.
,,Musím, čau."rozloučila se svým bráchou o několik minut později.
,,Čau."řekl a ona zaklapla dveře od bytu. Seběhla schody dolů ke dveřím. Vyšla ven, kde svítilo sluníčko a azurově modrá obloha předpovídala krásný a teplý den. Nadechla se teplého vzduchu a svižným krokem vyrazila k autobusové zastávce. Tam dorazila právě včas. Nastoupila do autobusu a jela ke škole.Ke škole, kterou měla navštěvovat další 4 roky.

Když vešla do třídy upřelo na ní dvacet lidí své zvědavé oči. Došla k poslednímu volnému místu, kde seděla jen jedna dívka.
,,Můžu?"zeptala se. Měla tmavě hnědé vlasy, protkané rudými pramínky. Vypadala mile, ale naučila jsem se nedávat na první dojem.
,,Jasně."řekla a Leen si sedla. Seděla blíž k oknu. Přímo před ní seděla dívka se světle hnědými vlasy a zelenýma očima. A vedla ní seděla malý chlapec, s krátce střiženými vlasy a ofinou nagelovanou do nebe.
,,Jak se jmenuješ?"zeptala se jí dívka,jež vedle ní seděla a oba její spolužáci z přední lavice se otočili.
,,Jsem Kiarleen Lawliet, ale říkej mi Leen. A ty?"zeptala jse se jí. Mile se na mně usmála. Líbilo se jí tady, čím dál míň.
,,Jsem Joanna Nolluri.Říkej mi Jane."řekla a já jsem se snažila její usměv opětovat.
,,Já jsem Katherin Sellen. Kate."řekla hnědovláska a na všechny se vřele usmála.
,,Já jsem Daniell Hyuvally."řekl chlapec a on mi přišel v tu chvíli nejmiň sympatický. Přišlo mi jako by jsem ho už někdy viděla.V tu chvíli zavonilo a všichni se postavili.

Když konečně zavonilo, všichni se zvedli z lavic a urychleně se snažili vypadnout. Všichni si povídali. Leen si povídala s Jane, Danym a Kate. Jane se s nimi rozloučila, protože šla na vlak a ostatní na autobus. Kate s Danym a Leen se vydali směrem na bus.

,,Ahoj Kiro."řekl mladý muž. Měl blnd vlasy a podíval se na Leen. Ta právě přicházela do jejic tajné základny.
,,Ahoj Miku, něco nového?"zeptala se Mika. Ten jen zavrtěl hlavou. Kira si povdechla a vešla do místnosti, v nížbylo spousta počítačů. K jednomu z nich si sedla a nasadila si sluchátka. Začala se probourávat ochrnou FBI. Šlo to velmi pomalu. Byly na to čtyři. Už se takhle snažili několik týdnů a moc se jim nedařilo.
,,Jak se daří?"zeptal se už s černými vlasy svázanými do culíku. Měl na sobě kvádro a černé leštěné boty.
,,Moc ne tati."řekla Kira. Muž k ní přišel a políbil jí do vlasů. Ona se na něj otočila a usmála se. Podívala se na hodinky.
,,Musím."řekla a rychlostí blesku zmizela domů. Přišla domů akorát, aby nedostala vynadáno. Šla rychle vyvenčit svého hafíka a pak hned do postele.

Další dny se jí nějak nedařilo. Ve škole byla za šprta, a to jen díky tomu kým byla. Byla nadprůměrně inteligentní, v lidském svět génius. Snažila se to držet na uzdě. Docela se jí dařilo, ale i tak byla chytřejší než všichni ostatní. Pátraní po  druhé prineczbě se jí pořád nedařilo. Musela ji najít. Jinak by to všechno mohlo skončit špatně.

Flashback:
,,Kiro,musím ti něco říct."začal Itachi mluvit ke své dceři. Ona na něj obrátila zrak. Podíval se jí zpříma do očí.
,,Musíš najít ještě druhou princeznu."řekl a podíval se na Kiru. Ta se udiveně podívalana něj a vykulila oči.
,,Co?Cože? Jak další copak jich je víc?"zeptala se nechapajíc situaci. Itachi si povzdechl. Tak tohle doufal , že se nestane. Doufal, že ji půjde hledat a konec příběh. Ne ona se musela ptát.
,,Měli jste být tři."řekl a tím u ní vyvolal další nechápavost. Její modré oči málem vypadli z důlků. Vůbec nechápala a štvalo, že se jí o tom nikdo ani slůvkem nezmínil.
,,To mi říkáš teprve teď po dvou letech?"zeptala se rozčileně. Když se naštvala nebylo radno si s ní zahrávat.
,,Nebyl čas a teď se s tebou nemůžu hádat."řekl a podíval se na ní. Byla pořád naštvaná, že jí nic neřekli, ale nic neřekla.
,,Tak co se stalo."zeptala se ho. Itachi si oodechl. To nejhorší měl za sebou. Posadil se do křesla a jeho dcera jej napodobila a sedla si so svého nejoblíbenějšího křesla. I když to křeslo by postařší a trošku ošuntělé, přesto ho milovala, bylo pro ní velice pohdlné a pro normální lidí až moc měkké.
,,Kdysi bylo předpovězeno, že se náš svět zhroutí a s ním i svět Shinigami. Bylo udáno, že se bitva povede i zdd na zemi. Tuto bitvu měli vést tři dívky. Ninja, shigami a jejich míšenec. Tyto tři dívky měli zničit organizaci známou jako Gang 8 Kruhů. Tři dívky. Sayako Chiaki Uchiha, Noriko Katherin Kurosagi a Aiko Kiarleen Uchiha. Tyto tři dívky mají zachránit svět. Sayako je asi mrtvá. Takže teď hledáme Noriko. Musíme ji najít."řekl Itachi a Kira se na něj dívala jako na blázna. Zavrtěla hlavou a podíval se oět na Itachiho.
,,Fajn. Pokusím se ji najít."řekla a podíval se na něj. Věděla, že to nebude jednoduché a že pátrání jim zabere několik měsíců.

Konec Flashback

,,Ach jo."povzdechla si. Už ase se nemýlila. Předpokládala , že ji hledání druhé princezny půjde těžko a že to bude trvat dlouho. Nejdříve sbírali jen nějaké ty informace. A dosud nezjistili ve své podstatě nic. Blo velmi těžké někoho hledat, když nevěděli ani jak se jmenuje ani jak vypadá. Itachi ji opravdu dobře ukryl, ale mezitím si ji vystřídalo několik lidí.
,,Tak to je smůla, že jste ji ještě nenašli."povzdechl si Itachi. Kira se něj podívala takovým zpytavým pohledem. Jakmile Itachi zachytil její pohled omluvně se na ní usmál.
,,Mno tak já půjdu. Tohle se bude stahovat ještě 9 nebo 10 hodin."řekla Kira a protáhla se. Vztala z křesla a došla si pro čaj, který ji připravila její hodná tetička. Vlastně to nebyla její tetička. Ta zemřela.
,,Díky teti."řekla, když se napila té lahody. Její čaje byli výtečné. Milovala je. Přivřela oči a nova se napila. Naplnila ji taková radost a teplo.
,,Už musím běžet."oznámila všem. Její otec k ní přišel a políbil ji do vlasů. Usmála se a už běžela pryč.

Když běžela domů, zpomalila aby jsi si tu vycházku vychutnala a co nejvíce prodloužila. Slunko už zapadalo. Běžela podél silnice. Když tu něco zahlédla. V jejíh očích se to pohybovalo pomalu, ale v očíh obyčejných lidí by to bylo ryhlé. Byla to motorka. Jela si 200km/h. Jela dál za Kirou. Jela opačnou stranou přímo do zatáčky. A pak se ozvala rána...

Co se tam stalo??
Jak to dopadne??
Jaké další tajemství svého původu Kira odhalí??

Příští dílek:
Záchrana

Prosím o kritiku. Arigato
Vaše Aiko Kira

Strážci Krve-Přijímáme

23. května 2010 v 0:25 | Chiaki Sayako |  Povídky
další dílek,doufám že první se líbil:

"Ty,Tys je zabila?"zeptala se Isabela.Příkývla jsem

"No není to dobré předvedení hned na začátek"omluvně jsem se usmála a snažila jsem se ze sebe sundat krev."Myslím že bysme si měli promluvit,pojďte"řekl Arkarian.Přikývli a s odstupem ode mne šli do Arkarianových sálů.Já jen bezmocně stála a sledovala je.Myslela jsem si to.Všichni si o mě mysleli že jsem zrůda."To není pravda"vyhrkl Matt s Neriah."no tak ne"pokrčila jsem rameny a zašla do skály.Sedli jsme si na židle a Arkarian začal vysvětlovat mou osobu.
"páni,to je supeer"zhodnotil vše Dillon a ostatní jen souhlasně přikyvovali."no to jsem si oddechla že nejsem pro vás jen ta zrůda"řekla jsem veseleji."no tak ale půjdeme ne"zeptala se Neriah."jasně tak jdeme"na odpovědi jsme se shodli."Můžu se zeptat?"ozvala se Isabela která nás dohnala."jasně"odpověděla jsem."jakto že se ty stvůry dají zabít jen tvou krví když my jsme s nimi bojovali a některé zabily"zeptala se"no to je jednodochý"usmála jsem se"Arkarian a já jsme byli spojeni a já jsem do všech vašich mečů posílala telepaticky svou krev"dopověděla jsem.A proto jsem se plně nemohla soustředit na svou misi pomyslela jsem si."co se děje?"zeptal se Matt."nic,mělo by se něco dít?"pousmála jsem se.Matt pokrčil rameny."Crrrrrr...zvedni mě...crrrrrrrrr"rozdrnčel se mi mobil v kapse."Ano mami?...jasně,hned tam  budu"řekla jsem a rozloučila jsem se"tak já musím,mamka jde někam na párty a potřebuje pomoc s líčením,takže ahoj"a podívám se na všechny s úsměvem.U jednoho pozůstanu déle.Ethan...sleduje mě celý odpoledne tak pozorně.pomyslela jsem si.Matt a Neriah se začali smát."co je zase"otočil se k nim Ethan."ále nic"vyrazil mezi smíchem Matt."No tak lidi já se loučím"s úsměvem jsem se rozloučila."jasný...ahoj,čauky papa"slyšela jsem za sebou.no myslím že sem patřím pomyslela jsem si a vešla do svého pokoje.V tu chvíli jsem si všimla papíru na posteli."já tě stejně dostanu!!!"bylo na něm napsáno.A kruci zamumlala jsem a rentgenovým zrakem přejela po celém baráku.Papír jsem zmuchlala a zahodila.
Druhý den ráno byl o něco veselejší."tak co jak bylo u A¨rkariana"zeptala se zvesela Máti."jo super,i lidi jsou fajne"odpověděla jsem mamině."a nějaký  kluk?"padla otázka.Málem jsem se zadusila jídlem."no mami!co si o mě myslíš?"pohoršeně jsem se ozvala."jen to nejlepší"přešla vše s úsměvem Máti."tak jo,já jdu"rozloučila jsem se a dala mamce pusu na tvář."drž se zlatíčko,dneska se vrátím pozdě,takže na mne nečekej""jasný papa"řekla  jsem a zavřela za s sebou dveře.venku už čekala Isabela s Neriah."jéé ahoj dík že čekáte"pozdravila jsem je."jdeme?"zeptala se Neriah."jasně"řekla jsem.U školy čekal Matt s Ethanem."Ahoj"pozdravila jsem je."ahoj"odpověděli stejně.Ethan se na mě zadíval a řekl:"dneska ti to sluší"a přidal jeden ze svých úsměvů."díky tobě taky,ale co to mělo znamenat?dneska?včera ne,"zeptala jsem se poťouchle abych zahnala rozpaky."no to taky ale dneska víc"odpověděl.dohadovali jsme se celý den."vy budete hezký pár"poslala mi myšlenku isabela a Neriah přikývla."neblbněte holky"poslal jsem jim odpověd"nejde to."zavrtěla jsem hlavou na větší efekt,"Slečno MacBrideová pročpak vrtíte tou hlavou?nevíte snad odpověd"zeptal se jízlivě učitel Collins."ne pane učiteli já odpověď znám,chcete ji snad slyšet?"odvětila jsem mu chladně."ne"odsekl a začal věnovat svou pozornost někomu jinému."uff,to je fakt praštěnej učitel"povzdechla jsem si když jsme šli ze školy domů."kdo?Collins?jo tak ten je dost praštěnej"odpověděla mi Isabela.
O týden později:
"ahoj Lori nemáš odpoledne čas?ůzeptal se mě Ethan."jasně,proč?"zeptala jsem se."jen tak,přijdu pro tebe ve tři"řekl a odešel.Já jen za ním udiveně koukala.celý tento týden byl zvláštní.Měla jsem i několik misí skoro se všemi.Mezi mnou a ethanem je nějaký napětí které se mi moc nelíbí.Holky do mě pořád hučí ať si s ním dám rande.no tak teď se jim to splnilo pomyslela jsem si a vytáhla jsem sešit chemie a začala se šrotit."no ne,že by se nám šprtka Loriana začala učit?divné"ozvalo se nade mnou od těch největších bárbín."ale,ale nejsou to takhle naše slavné šlapky?"zeptala jsem se posměšně."ty krávo  já ti ukaážu,nevyskakuj si moc"rozeřvala se na mě "vůdkyně"a já se zvedla,stoupla si přímo proti ní,podívala se jí do očí a tiše pronesla:"buď tak laskavá a přestaň mi nadávat.na tvoje keci nikdo zvědavej není bárbie"s tím jsem se otočila a odešla.
"zase ta kravka že?"zeptala se mě Neriah po cestě domů."jo pohoda,málem jsem jí vrazila"odpověděla jsem s úsměvem.Začali jsme se smát ."jo tak to by bylo dobrý"usmála se a rozloučily jsme se.
"ahojky"pozdravila jsem Ethana který zrovna přišel."ahoj,kam půjdem?"zeptal se mě a já odpověděla"no tak třeba do lesa"a tak jsme se otočily a šli."no a jak je to s tou tvojí krví"zeptal se znenadání Ethan."no je to složitý..jsou tam náký prvky k nerozeznání.ale vím že když se jim moje krev dostane do oběhu,začnou kamenět.""a co když se dostane nám lidem?"další otázka."no tak se staneš Chevalierem,mím strážcem dá se to tak říct.Vlastně budeš chtít dělat jen to abych já byla co nejvíc spokojená a budeš se snažit splnit každé mé přání a taky budeš nesmrtelný,aspoň myslím"odpověděla jsem mu."páni,to je teda super"usmál se na mě."chceš se pozdravit s mým chevalierem?"zeptala jsem se ho."jasně"odpověděl."danieli"řekla jsem potichu,ještě než jsem to pomalu dopověděla stál před námi."danieli toto je Ethan""ethane daniel můj chevalier"představila jsem je.Oba se pozorně usmívali a daniel s eusmál jako první"rád tě poznávám."já tebe taky"řekl Ethan.

Je to kratší ale chtěla jsem se vám i takto omluvit...že mi to tak dlouho trvalo:)

A co bude dál?se nchte překvapit:)

Your Chiaki Sayako...pls komentíky a kritiku!!!

Gomen!!!

21. května 2010 v 23:02 | Chiaki Sayako |  Oznamy/Omluvy
Ahojky lidičky,omlouvám se že sem moc nechodím ale nestíhám a snažím se.Povídku se snažím psát a jsem ráda že tu mám Lily:)
takže ještě jednou Gomen a budu se snažit...
Zatím díky:)

Your Chiaki Sayako


Život je boj! A já ho vyhraju! 3.chapter

16. května 2010 v 20:27 | Lily |  Život je boj! A já ho vyhraju!
Boj!

Tak jsem to konečně dopsala. Nevěděla jsem jak, to ukončit.
Prosím o komenty:-)
Mračna se stahovala. Vzdouch zhoustl. Z nebe začaly padat první kapky deště. Byly malé a padaly jen zlehka. Krajina kolem nich jako by byla zanedbatelná. Nikdo tam nebyl. Vůbec nikdo. Až Rukiu s malou Aiko v náručí. Stála za svým manželem Itachim. Naproti němu stál Byakuya. Stáli proti sobě a neraživě se na sebe dívali. Kdyby se mohlo zabíjet pohledy, byli by již oba mezi mrtvými.
Bylo to tu. Ten okamžik nastal. Okamžik pravdy. Souboj mezi shinigami a ninjou. Souboj, který překročí hranice všeho. Veškeré představivosti všech. Souboj dvou odlišných ras.
,,Zemřeš Uchiho."řekl Byakuya . Itachi se pousmál
,,Myslím že to bude naopak."odvětil Itachi. Všechno kolem ještě zhoustlo. Ta atmosféra. Vzduch byl skoro nedýchatelný. Napětí se ještě zvýšilo.
,,Proč to děláš?"zepatal se Itachi. Jeden pohled do Rukiiny tváře mu řekl vše. Chtěla se ještě pokusit o smír.
,,Co?"odvětil Byakuya a posměšně se na Itachiho usmál. Hodil ksicht, alá já nic nechápu. Itachi málem vyletěl z kůže.
,,Proč, pořád útočíš. Co chceš?"poslední věti Itachi již zaječel. Byakuya se na něj podíval. Rukia vypadala jako by se začínala bát.
,,Chci. Chic to dítě,."řekla Byakuya. Mlsně se podíval po mále holčičce hovícíc si v matčině náručí. Rukia se na něj vyděšeně podívala a nevědomky sevřela dítě ještě víc. Toužila jej ochraňovat.
,,Nikdy. Nikdy ti jí nedám." řekla Rukia ostře.

V tu chvíli se na sebe vyrhli. Bitva začala. Jejich síla se nedala zastavit. Oba dva zuřili. Toužili po hlavně toho druhého. Toužili ukojit svůj hlad po krvy. Toužili zabít toho druhého.Tato touha byla silnější něž cokoliv jiného.

Kolem Byakuyi se začali motat nebezpečně ostré lístky sakury. Byly mezi sebou propojené, tak že to vypadalo jako by tvořili provazy. Tyto provazy zamíříli na Itachiho. Každý průměrný shinigami věděl, že tento útok nemá slabinu. Nemá jediné slepé místo. Itachi se začal vyhýbat. Už nyní byl jeho pokus srovnán s neúspěchem.

Šok nastal když se jeden z pramenů sakurových lístku vymknul a zamířil na Rukiu s dítětem v ruce. Rukia rychle uhnula. Věděla, že nemá šanci. Nemělaby ji ani bez dítěte.

Položila malou Aiko na zem a vytvořila kolem ní ochrannou bariéru. Stála tam. Stála tam odhodlána bránit svoje díteě. Věděla, že zemře. I za tuto cenu jej byla odhodlaná bránit. Stála tam a čekala kdy nani zaútočí. její přání se brzy splnilo. Velý jeden dlouhý pramen, čítajíc asi jeden milion ostrých lístků sakur. i jeden jediný dotyk by byl smrtelný. Rukia před ním stála a s roztaženýma rukama ačakal na svůj osud. Pramen proje přímo krs její srdce i plíce. Rukia se celá od krve zhroutila ne zem.

Itachi byl u ní během zlomku vteřiny. Vzal jí do náruče. Rukia se na něj usmála. Poslední co stihla bylo předat své síly shinigami a naposledy se usmát na svého manžela. Pak už následoval poslední úder její srdce, poslední nádech a Rukia zemřela.

V Itachim se zvedla vlna vztreku. Vlna vzteku a nenávisti. Jediné co si přál bylo ho zabít. Tato věc mu pohltila celá jeho tělo. Tato jediná myšlenka mu pohltila mozek. Šel jen za ní.

Další útok by už obyčejn lidské oko nezadáhlo. Tento útok už by obyčejný smrtelní nezahlédl. Viděl by jen šmouhu.
,,Skončíme tp."zavrčel Itachi. byakuya se usmál a vyndal svůj Zanpakuto. Oba se rpzzářili jako dvě žárovky, Jejich síla vzrůstala. Ani jeden z nich se nekontroloval.

Vyrazili proti sobě. Obyčejné člověk by nic neviděl. Uslyšel by až ránu. Ránu se kterou se setkali jejich meče. Síla , kterou do toho dali byla obrovská. Nikdo ještě nikdy takovou sílu nepoužil. Odmrštilo je to od sebe. Oba byli zranění.

Když tu se stalo něco.Něco zvláštního. Začala obrovské zamětřesení. Všechno kolem se třáslo. Domy padali.Lidé vyděšeně křičeli.

Ani Itachi, ani Byakuya si toho nevšímali a útočili na sebe dál. Dávali do toho všechno co měli. Čím silnější techniky používali tím bylo zemětřesení silnější. Až k nim přiběhla Tsunade.
,,Itachi, celý magický svět se hroutí. Musíme zmizet."zaječela na něj. V ruce držela malou Ktae. Itachi vzal Aiko a Kate z rukou Tsunade.

Naposledy se podíval nenávistně na Byakuyu a zmizel do světa lidí.

Věděl, že ani ve světě lidí nebudou dvě princezny v bezpečí. V tu chvíli se mu oči zalili slzami. Věděl, že tento osud Rukia pro svou dceru nechtěla. Ale uvědomoval si, že tatkto to bude nejlepší a až bude čas. Až bude čas dozví se pravdu.

Obě dívky byli dány do náhradních rodin.

Příští díl:
Nová škola aneb pátrání začíná

Aiko Kira

Meeee

16. května 2010 v 19:00 | Aiko Kira |  Naše Keci XD
Tak to jsem já od mho zlatíčka Sebi-chan
Komu se líbí tak dělá ZDE=)

Jméno: Aiko Kira
Věk: 16
Vesnice: Konoha
Hodnost: Medic ANBU
Miluješ: Itachi
Kamarádky: Sakura, Hinata,Temari, Kurenai a Tsunade
Kamarádi: Naruto, Sasuke, Kiba, Neji a Lee
Nesnášíš: Orochimaru a zbytek teamu Hebi a Madaru
Povaha:  Tvrdá, tvrdohlavá, temperamentní a cholerická, citlivá, drzá a velmi romantická


Tvá minolust: Žila jsi poklidný život v Konoze. Chodila jsi na Ninja akademii a tví rodiče byli rádci Hokageho. Když jsi byla malá často tě nosili sebou na různé jednání s Hokagem, protože se báli tě nechávat samotnou doma. Jednoho dne, na takovém podobném jednání, kde jsi byla zrovna i ty, se vkradli do sídla Hokage ninjové ze Zvučné, tedy Orochimarovi poslíci a zautočili na Hokageho. Byli v jasné přesile. Tvoji rodiče i ostatní tvrdě bojovali proti nim. Tebe si zatím nikdo nevšiml. Tví rodiče bojovali s ninji přičemž ostatní účastníci jednání převáželi hokageho do bezpečí. Moc ses bála o život scých rodičů a i o svůj život. Nejdřív padla tvoje matka. To už ses neudržela a vykřikla jsi zděšením. Všechny oči se obrátili na tebe včetně tvého otce, který na vteřinu povolil v ostražitosti a jeden z ninjů ho přitiskl ke zdi. Neviděla jsi co se stalo, ale když ninja odstoupil od tvého otce, ten už padal k zemi s velkou krvavou skrvnou u srdce. Poté si pamatuješ jen palčivou bolest v hlavě a následně ses probudila u Orochimara. Hned jak ses pokoušela vstát, omráčila tě strašná bolest zezadu na krku. Orochimaru ti dal pečeť. Nesnášela jsi ho za to a chtěla ho zabít. Nejdřív ses však vyučila různým technikám a léčení pod Kabutovým dohledem. Poté ses několikrát pokoušela utéct. Podařilo se ti to až napotřetí. Nevěděla jsi však kde jsi a tak ses jenom potulovala po krajích. Potkala jsi Akatsuki. Pokoušela ses s nimi bojovat, ale Itachi tě chytl do genjutsu. Poté tě odnesl do Akatsuki sídla, kde tě Pein přinutil, aby ses k nim přidala. Ty jsi ale nechtěla, ale odmlouvat si nemohla, protože by tě zabili. Tak jste se domluvili na kompromisu. Musíš pro ně dělat špeha, tak, že ses v Konoze přidala do ANBU a následně předáváš informace z ANBU Peinovi. Z Listové to však nikdo netuší. Jestli Akatskuki zradíš, budeš stoprocentně mrtvá, takže ses už s tím docela smířila. Postupem času ses zamilovala do Itachiho. Ten se však nezdá, že by k tobě projevoval nějaké city.

Co o tobě říkají:
Kakashi: "Pamatuji si to jednání, sám jsem byl přítomen. Její rodiče....ach, strašná ztráta."
Gai: "Aspoň že už je zpátky a dala se na správnou cestu. Narozdíl od toho teplouška Sasukeho!"
Asuma: "Chudák holka..."
Kurenai: "Ona už se z toho dostala. Je opravdu silná osobnost."
Naruto: "Mám jí rád. Chodíme spolu na ramen."
Sasuke: "Od té doby, co utekla od Orouše jsem jí neviděl. Do té doby jsme spolu dobře vycházeli."
Sakura: "Je opravdu moc fajn. Ale občas se bojím té její pečetě..."
Ino: "Jo ta pečeť....taky mi nahání strach."
Shika: "Všichni jí maj za strašnou chudinku...."
Chouji: "Furt naráží na mé rozměry."
Shino: "Aspoň že se nebojí brouků...."
Hinata: "Mám jí velmi ráda. Je moc ochotná."
Kiba: "Jesuper kámoška."
Akamaru: *hryže botu* :D
Neji: "Je strašně krásná....mám jí moc rád."
TenTen: "Neji jí asi miluje....To si to u mě holka schytá." *nasupeně odchází*
Lee: "Neji a Aiko, Neji a Aiko! Muck Muck Muck" *roztrubuje na celou vesnici* :D
Gaara: "Neznám jí...."
Temari: "Já taky ne..."
Kankura: "Jednou jsem jí viděl v Konoze....teda myslim že to byla ona..."

Pein: "Pěkný přírůstek do Akatsuki." ^^
Konan: "Nevím, proč jsme potřebovali další ženskou do organizace..."
Itachi: "Hodí se nám. Je talentovaná a chytrá. A musím uznat že i hezká."
Kisame: "Itachi má pravdu. Jsem rád že tu je. Konan sem už měl plný zuby."
Deidara: "Je to kočka!"
Sasori: "Líbí se mi ta její pečeť." :3
Kakuzu: "Pořád čekám, až mi...teda..nám konečně dá ty prachy za "vstupné" do Akatsuki."
Hidan:*flákně Kakuza* "Jaký vstupný proboha? A stejně, takový kočandy maj vstup zdarma."
Tobi: "Béééé....tady mě zas někdo nesnáší. Achjoooo....T.T Ale já se tak snažím!" *hraje chudinku* :D
Zetsu:"Pein jí vyjmenoval na "Špeha měsíce"....pffff...měl jsem to být já, ne ona!" :D

Orochimaru: "Sakra, zdrhla mi!"
Jiraya: "V tom ANBU ohozu jí to pekelně sluší!"
Tsunade: "Mám jí ráda. Je skvělé že se dostala od Orochimara a v ANBU se nám hodí."

Omluva:-)

14. května 2010 v 22:34 | Lily |  Oznamy/Omluvy
Ahojky moc se omlouvám, že tady moc nejsem, ale rozkoukala jsem s i new anime. Tohle anime je úplně boží. Jmenuje se Death Note.
Je to úplně bomba anime a všem, kteří neviděli mohu jen dopuručit.
A taky čtu českou mangu. Jmenuje se Gravitation. I když ten překlad jemn. Mno, abych pravdu řekla, málem jsem se utlemila k smrti. Jujky ty jména by neměla počešťovat.
Tímto se moc omlouvám. Pokusím se do konce víkendu dopsat 3. díl povídky.
Tak si užijte víkend.
A doufám, že se vám daří ve škole. U nás už je to celkem na palici. Pořád něco píšem, taky proto moc nepíšu.
Jinak Sbé obíhám pořád. Ještě máte týden. Tak ti ci ještě nezapsali tak se pls zapište:-) Prosím, nechci přijít o žádné zé svých Sb. Na všech mi moc záleží:-(
Tak se mějte
Pa
Aiko Kira

Třídění Sb

9. května 2010 v 0:13 | Aiko Kira |  Naše Keci XD
Lidičky nedělá se mi to lehko, ale musím to udělat. Prostě se to musí udělat. I když je tozlé. Zdá se mi že sem někdo z mích Sbéček nechodí. Já se snažím všechny pravidelně obíhat. Tak bych to očekávala i od vás.

Takže kdo sem chodí, zápis.

1.Jméno
2.Jak často chodíš(Nemusí přesně stačí např. jednou týdně nebo jak mám čas)

Budu to brát 14 dní a pak plus mínus.Pozastavné blogy omlouvám.

Tak to je vše vím, že jsem otravná, ale mít tady lidi,kteří sem nechodí se mi taky nechce. Pořád je obíhám, ale oni na mně pečou. Kromě pozastavených, nikoho nešetřím. Jsem zlá a já to vím. Nehce. Takže se všichni co sem chodí přihlaste.

Arigato Lily
Kira

Život je boj! A já ho vyhraju! 2.chapter

3. května 2010 v 20:09 | Aiko Lily |  Život je boj! A já ho vyhraju!
Vítej Aiko! Sbohem Ichigo!

Velmi krátká a stručná kapitolka. Nebojte v další vám to všechno vrátím. Ta další bude monstrózní! už teď na ní pracuji. Tak se těšte a omluvte mně za velmi nudný dálek:-)

Bylo slunečné dopoledne. Ve vesnici to žilo. Každý něco dělal.  Rukia, šla po hlavní ulici. Mířali si to k Narutovi. Měla na sobě jen lehké šaty. Šla pomalu a všechno kolem si prohlížela. Lidé se na ni nedívali opovržlivě, spíš smutně. Rukia vnímala jejich pohledy.

Po několika minutách došla k sídlu Hokage. Nylo velice honosné. Podívala se nahoru. Uviděla střech z níž sledovala Pátá Hokage boj s Akatsuki. Z této střechy hlídala celou vsnici. Při vzpomínce na to co se zde tehdy událo, jí bylo smutno.
,,Rukio!"ozvalo se za ní. Byl tam vysoký blonďatý mladý muž. Měl na sobě plášť ukazující jeho hodnost. Byl to samotný Hokage. Naruto Uzumaki. Muž, který nasadil pro blahovesnice vlastní život. Nasadil svůj životpro ty, kteří mu v mládí ubližovali.
,,Dobrý den, lorde Hokage."podravila Rukia. Naruto se na ní zářivě usmál. Z hlavy si sundal klobouk.
,,Pojď dovnitř."řekl a podržel ji, jako pravý džemtlemen, dveře. Rukia vstoupila do stiného sálu.Bylo zde lehké chladno.
,,Dobrý den."pozdravili Naruta všichni co tam byli.
,,Ahojte."křikl na ně a už se to šlapal po schodech do svého kanclu. Asi v polovině se zastavil a opřel se o zeď.
,,Proč ten kancl musí být tak vysoko."stěžoval si Naruto. Rukia se usmála
,,Možná proto, aby jste měl hezký výhled."řekla Rukia.  Naruto se na ni nevěřícně podíval. Nechápal jak se můžře usmívat. Jít tolik schodů, ještě ktomu s bříškem, a usmívat se. Nebyla vůbec zadýchaná.
,,Tak to bych ten výhled i obětoval."postěžoval si. Tentokrát se Rukia rozesmála. Její smích se rozléhal chodbou.
,,Tak pojďme, vy pane nesnáším schody."řekla Rukia a začala stoupat výš a výš. Až došla ke kanceláři Hokageho.
,,Uf.Tak jsem je dneska zase vylezl."zamumlal Naruto. byl celý červený a velice zadýchaný. Většinaby čekala, že je Hokage ve skvělé formě.
,,Můj osobní rekord."zvolal, když se podíval na hodinky. Rukia jeho nadšená nechápala. Naruto najednou ožil Otevřel Rukie dveře. Zalezl si za svůj stůl. Rukia se posadila na židli.

Povídali si spolu dlouhou dobu. Naruto zapomněl na svoji práci. Nenuceně si povídali a Naruto se dozvídal spoust věcí o Shinigami. Rukia, byla ráda, že ji přijmuli. 
,,Je už tolik hodin. Pojďme. "řekl Naruto. Rukia se na něj tázavě podívla. Nechápala co se děje.
,,Musíme k Sasukemu na večeři."objasnil jí situaci. Už se chtěla zvednout, kdž jí tělem projela silná bolest. Upadla zpět na židli.
,,Rukio, co je?"zeptal se Naruto. Byl evidentně vyděšený. Zvony projela rukiou bolest. Přivřela oči a snažila se bolest zamaskovat.
,,Asi budu rodit."zasípala a Naruto se vyděsil ještě víc. Začal pobíhat po kanceláři. Držel se za hlavu, nevědíc co dělat. Když tu do kanceláře vstoupila Hinata. Za ruku se jí držel malý chlapec. Hinata se vyjeveně dívala na svého manžela.
,,Naruto, co je."zeptala se ho a podržela na místě. Naruto sebou nepřestával škubat.
,,Rukia..Bude asi rodit."zeječel naruto.
,,Rukio, jsi v pořádku."obrátil svůj zájem Hinata na Rukiu.
,,Ale docela jo, jen to šíleně bolí."řekla. Spíš to jen zašeptala.
,,Miku,rychle doběhni pro Tsunade."řekla Hinata.Klučík kývl a vystřelil ven.

Malý Mike se hnal ulicemi směrem k nemocnici. Když už tam skoro byl do někoho narazil. Vrazil do měkkého.
,,Kam letíš, šílenče?"zeptala se ho žena do níž narazil. Měla blond vlasy a oříškové oči. Dívala se na Mike zvláštním pohledem. 
,,Dobrý den, Lady Tsunade. Slečna Rukia, bude mít miminko."vysvětloval rychle Mike. Tsunade se na něj podívala v tu ránu byla pryč.

O několik hodin později, když dorazil udýchaný Itachi do nemocnice, Rukia držela v náručí malé děvčátko. Když je tam Itachi spolu uviděl rozli se mu na tváři něžný usměv.připadal si jako nejšťastnější muž ve vesmíru.
,,Rukio."zašeptal. rukia se na něj usmála a on přešel posteli. Políbil Rukiu a podíval se na svojí dcerku. Byla malá a velmi roztomilá. Krátké vlásky měla přilepené k malé hlavičce.

Rukia s Itachim se těšili jak svoji dcerku vychovají a jak jim bude dobře. Když tu je zasáhla tragédie.  Ichigo Kurosagi a jeho manželka Orichime, byli zavražděni. Přímo v Konoze! Naposlední chvili se jim podařilo zachránit jejich dceru. Nejvíce všechny překvapilo kdo to udělal. Byl to, Kuchiki Byakuya. Jejich malá dcerka Kate, přešla do opečování Rukie s Itachim.

Všechno běželo v naprosté pohodě až toho dne. Do toho osudového dne. Dne kdy se všechno změnilo. Změnila se celá budoucnoust.

Další Díl

Bitva! Kuchiki Byakuya vs. Uchiha Itachi
Co se stane , když se brutální síla Sharinganu střetne s BanKaiem ??
Jak mohutná bitva to bude?

Sasuke:-)

2. května 2010 v 12:09 | Aiko Lily |  Picty
Nádhernej pictík Sasukeho. I když ho moc nemusím.(Itachi je prostě lepšííííííííí) Tak mně tyhle zaujal. Moc se mi líbí jak toprovedeno:-)


Aiko Lily-san