Mezi Dvěma Světy - New friend or somethink more

2. února 2010 v 16:20 | Lily |  Mezi Dvěma Světy
Omlouvám se, že je to tak krátké a dlouho jste čekali. Gomen.
Přeji příjemné čtení.
Najednou jsem něco uslyšela. Zastavila jsem se a šla za zvukem. Byla jsem tišší než myška. Stále jsem za stromem a poslouchala.
Když tu jsem uslyšela svist, jako by jeden na druhého útočili. Rychle jsem se tam podívala. Byl tam Sasori a ještě jeden muž. Toho jsem však hned nepoznala.
,,Zemřeš za to, že jsi zdrhnul."řekl Sasori a chtěl dát druhému muž smrtelnou ránu. Měla jsem sotva půl vteřiny na to, abych se rozhodla. Vletěla jsem mezi ně a Sasoriho jsem odhodila.
,,Jen si ho nech! Je to jen odpad!"řekl Sasori v tu ránu zmizel.
,, Kdo jsi?"zasípal Deidara. POdívala jsem se na něj.
,,Kdybych ti to řekla, asi by jsi zdrhnul."řekla jse a podívala jsem se na něj. To nebyl Deidara jako takový, tenhle byl mladší. Byl mu tak podobný jako já Sakuře.
,,To asi ne. Podívej se na mně v jaké jsem stavu."řekl a já jsem mu musela dát za pravdu.
,,Znáš mně. To ení tak důležité. Musíš za Tsunade. Sama tě nevyléčím."řekla jsem a podívala jsem se na něj. Jeho obličej se změnil.
,,To nesmíš."řekl tvrdě. Zkoumavě jsem se na něj podívala.
,,Mno tak to máš smůlu."řekla jsem a vzala si jej do náručí. Rychle jsem s ním přeběhla až k Tsunade.
,,Prosím, ošetřete ho."řekla jsem a když se Tsunade otočila v jejích očích byl překvapený výraz.
,,Musím, čeká na mně Rosie."řekla jsem a rychle jsem vyběhla ven. Věděla jsem, že už na mně čeká.
Mezitím v domě Uchiha
,,Kde je máma!"zakřičelo malé blnďaté děvčátko na celou rezidnci.
,,Za chvilku tu bude."uklidnila ji Esmé.
,,To říkáš vždycky."vzlykla a do očí se jí vehnali slzy.
,,Neboj, slíbila, že tu bude brzy."řekl Edward a malé děvčátko se trochu pousmálo.
,,Ahojte ve spolek."řekla jsem a když jsem uviděla na obličeji své dcerunky usměv,bylo to to největší štěstí.
,,Mamí!"zakřičela na mně moje malá holčička.
,,No už jsem tady."řekla jsem.Jeden pohled na ni mi stačil ke štěstí. Nebyla vůbec podobná svým rodičům.

Najednou se ozvala obrovská rána. Pak jsem si uzkostlivě vzpomněla na datum. To hrozivé datum, které mělo změnit, celou moji existenci.
,,Edwarda!"zaúpěla jsem a on i s celou rodinou udělal obranné postavení. Všichni se na mně divně dívali. Najednou Helča vystoupila z obrany.
,,Zalez Helí!"zakřičela jsem, ale bylo pozdě. Rychle jsem vyndala svoji katanu a musela jsem zaútočit.
,,To stačí."ozval se silný hlas a já jsem uviděla Peina. Za ním šla vyděšená Konan.
,,Zmiz."řekla jsem a podívala jsm se na něj.
,,Tak mi dej to co mi patří."řekl a podíval se moji malou Rosie.
,,Nikdy."řekla jsem a svoji malou holčičku, jsem si vzala do náruče.
,,Ona je moje."řekl a podíval se na Rosie, která ničemu nerozumněla.
,,Aby jsi si z ní udělal poskoka a nechal ji žít, v naději že ji jednou někdo abije. Tak to nikdy."řekla jsem a na v tu chvíli u mně stál Sasuke. Dal mi ruku na rameno.
,,Je to na tobě."řekl a já jsem mu podala Rosii. Měl pravdu. Bylo to jen na mně. Musela jsem ji zachránit.

Rychle jsem na něj zaútočila. Bránil se jak se dalo, ale přesto bylo vidět, že mu ubývají síly. Boj byl rychlý, ale neúnavně dlouhý. Používala jsem všechny svoje schopnosti. Když tu mně chytil do nějaké klece, ze které jsem se nemohla dostat.
,,Jsi nahraná."řekl a pomalu se blížil k Rosii. Nevěděla jsem co dělat. Když v tu chvíli se tam objevil anděl. Měl krásné růžové vlasy a zelené oči. byla to moje matka.
,,Mami."zašeptala jsem a ona se na mně podívala.
,,Musíš ji zachránit."oznámila mi.
,,Já se z tohohle nedostanu."řekla jsem a ona se na mně podívala.
,,Ještě jsi nevyplítvala všechno co máš."řekla apodíval se na mně.
,,Ale ano vyplýtvala."řekla jsem smutně.
,,Přemýšlej."ekla mi a zmizela. Najednou mně trknul nápad. Vždyť já jsem i kouzelnice. Umím kouzlit. Rychle jsem z poza pláště vyndala hůlku a dostala jsem se ven. Ipřes své vyčerpání to bylo docela rychlé. Pak že se mi nebude kouzlení hodin. Po několika vteřinách jsem byla již, před Peinem, abych bránila svoji holčičku.
,,Zmiz."řekla jsem a stála jsem před Sasukem s Rosii.
,,Až dostanu to co chci."řekla dálo se, že to myslí vážně. Rychle jsem proti němu provedla výpad. Vylila proti němu troku vody. Rychle se proti mně otočil katanou, ja jsem však nestihla uhnout a sekl mne do ramene. Namirila jsem katanu na nej a ponekolika uderech se mi ho podarili bodnout blizko srdce. Chtela jsem primo do srdce, ale i tohle bylo dobre.
,,Jdeme,"zasípal a Konan ho musela přidržovat aby nespadl. Zmizeli, stejně rychle jako se objevili.
,,Pojďme do domu."řekla jsem, změlo to spíše jako jako by někdo kuňkal, ale všichni poslechli. Už cestou domů jsem si léčila rány.
,,Zůstaneme tu týden."řekla jsem a čekala na reakci svých přátel.

Jak budou reagovat??
Co se stane??
Kdo je onen záhadný mladík, který vypada jako Deidarovo dvojče??

Lily
 


Komentáře

1 Ady-chan^^ Sb, které tě lowuje :-* Ady-chan^^ Sb, které tě lowuje :-* | Web | 4. února 2010 v 17:36 | Reagovat

A tak furt stejně, co ty?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.