Únor 2010

Vládsa Akatsuki-4.Chapter

26. února 2010 v 9:34 | Lily |  Vláda Akatsuki
Prosím o komentáře!
Arigato Lily-san

Pohled Lily
,,Stůj ty parchante!"uslyšela jsem za sebou, když jsem šla domů za Deidarou. Běžel tam nějaký rozčilený muž a někoho honil. Ta osoba, kterou honil mi byla nějak povědomá.
,,Ty jeden parchante stůj."ječel muž a ten koho honil se otočil a usmál se. Byl to Mike. Mike Uzumaki. Můj nejlepší kamarád.
,,Miku! Co to děláš??"zeptala jsem se vyděšeně. On se na mně usmála a astavil u mně.
,,Ranní rozcvička."prohodil ledabyle. Zavrtěla jsem hlavou když tu k nám dorazil onen muž. Hned jsem v něm poznala Orochimarova poskoka.
,,Teď půjdeš se mnou."řekl muž a chtěl vzít Mika za rameno. Stoupla jsem si mezi ně.
,,Copa provedl?"zeptala jse se a nasadila jsem andělský úsměv a tvář.
,,Chtěl odejít z vesnice."řekl muž naštvaně a čekal, že ustoupím. To jsem však neměl v úmyslu.
,,To se toho stalo tolik??"otázala jsem se.
,,Mno ani ne. A co se do toho sakra pleteš ty jedna štětko!"zaječel na mně.
,,Ještě mi řeknete něco takové a něco se vám stane."řekla jsem chladně a podíval jsem se mu do očí.
,,Kdo si myslíš, že jsi, ty šlapko!" řekl mi a myslel si, že vyhrál. To se však mýlil chlapec jeden.
,,Lady Sakura Lillian Uchiha Hime. Teď nás laskavě omluvte."řekla jsem a pořád jsem zůstávala chladně klidná.
,,Miku jdeme."řekla jsem a oba jsme odešli. Nechali jsme tam stát toho muže s otevřenou pusou. Došli jsme k bytu, kde jsem bydlela z Deidarou.
,,Hezký!/pochválil nám to Mike. Ano nám. Tenhle byt jsme zařizovali spolu s Deidarou. Pravda trošku jsme se pohádali ve výběru barv, sedačky, linky a všeho ostatního, nakonec jsme se však dohodli. Mno spíš udělali kompromis. Takze z toho vznilk krasný harmonický domov.
..Děkuji. I když bych se nejradši vrátila do svého milovaného pokojíčku."povzdechal jsem si, když tu do dveří vešel Deidara.
,,Nemyslel jsem si, že mi budeš nevěrná."řekl a změřil si Mika odo zhora dolů.
,,Neboj. Je to jen kamarád."řekla jsem a zlostně se podívala na Deidaru. Ten se usmíval od ucha k uchu a odešl do ložnice.
,,To s ním spíš?"zeptal se Mike.
,,Ještě ne."řekla jsem a zase jsem si povdechla.
,,Dáš si čaj?"zeptala jsem se a Mike kývl. Vešla jsem do kuchyně.
,,Dáš si taky něco,Dei!"houkla jsem směrem do ložnice. Dei otevřel dveře a podíval se na mně.
,,Jo dám si s vám. Pokud vám to nevadí."řekl.
,,Nevadí."řekla a začala jsem připravovat tři čaje. Po dvou minutách přišel Dei a všichni jsme si sedli ke stolu.
,,Ty jsi syn Hiakgeho?"zeptal se Dei a Mike svěsil hlavu.
,,Bývalého. Tátu to úplně srazilo. Proto jsem chtěl utéct.Abych nepřidělával starosti a...."zbytek věty nestihl doříct, protože do bytu vešel sám Orochimaru.
,,Tak tady je náš uprchlík."řekl tím svým sladkým hlasem a šel k Mikovi.
,,Při vší uctě. Na něj nesýhnete."řekl jsem a stoupla jsem si před Mika.
,,Ale ano sáhnu. On půjde se mnou."řekl Orochimaru a zřejmě čekal, žemu uhnu.ale to se chlapec pěkně zmýlil.
,,Nechte ho být."řekl jsem a Orochimaru mi dal ránu. Takovou, že jsem i s Mikem vypadla ven okna.
,,Idiot."zaklel Mike a před námi stál Orochimaru.
,,Za tohle zaplatíš maličká."řekl a chtěl mne znova udeřit. Nyní jsem to čekala a uhnula jsem.
,,Nechte ho být a já budu hodná."řekla jsem. Spíš jsem na vrhla kompromis.
,,Nikdy."řekl a nyní jsem zaútočila já. Nevím jak dlouho jsme se tam prali, když jsem si všimla ségry. Stála tam a dívala se na náš boj. Držela se za ruku se Sasorim.
Najednou mi dal osudnou ránu. Bouchl mne do bicha. Skácela jsem se na zem.
,,Konečně jsi se mi poklonila."řekla kopl do mne.
,,Jau."sykla jsem. Všimla jsem si dvou ustaraných pohledů. Jeden z nich mně zarazil. Byli to Mike a deidara. U Deidary mně to trošku zarazilo.
,,Nikdy."zasípala jsem a namáhavě jsem se zvedla.
,,Nikdy nesáhneš na ta, ktré mám nejraději."řekl jsem a zvedla jsem hlavu. POdívala jsem se mu do očí. V nich se mi leskla nenávist a chlad.
,,To stáčí."ozval se hlas za námi. Byl to Naruto.
,,Nech mého syna být. To, že chtěl odejít není snad trestné."řekl a jeho hlas byl silný a klidný. Takhle jsem ho ještě nikdy neviděla.
,,Protentokrát."řekl Orochimaru a zmizel.Deidara s Mikem mi pomohl zůstat na nohou.
,,Na to jakou máš kondičku, ti to pěkně nandal."řekl hlas za mnou. Byl to táta. Stál tam Sasuke a vedle sebe měl maminku. Byli spolu Sasuke a Sakura. Tak jak to mělo být.
,,Ten štít okolo mi tlumí chakru a omezuje moje schopnosti na minimum. Chvilku potrvá než budou zase tak jak by měli být."řekla jsem a usmála jsem se na oba svoje rodiče.
,,Ukaž, vylčím tě."řekla mamka a začala mi léčit rána.
,,Ty jsi taky mohla pomoci Chiaki."řekla, když mně doléčila.
,,Promiň."řekla.
,,Neomlouvej se. Zachovala jsi se perfektně. Tak, any jsi si nedostala do průšvihu."řekl Sasori.
,,Lily, Chiaki."pojťe na chvíli domů. Pánové to bez vás půlhodiny vydrží."řekl Sasuke a podíval se na Sasoriho s Deidarou.
,,Dobře, mají přesně půl hodiny."řekl Sasory.
,,Lily, tymáš hodinu."řekl mi Deidara a já jsem se na něj vděčně usmála.

V Uchiha Sídle
,,Co potřebujete?"zeptala se Chiaki.
,,Bude odboj."řekl Naruto prostě. Usmála jsem se. Byla jsem ráda, že nejsem sama kdo chce svobodu.
,,Super."řekla jsem.
,,Takže. Je to velmi tajné. Možná se stane, že někteří z nás zemřou. Nebudete truchlit, ale budete pokračovat v cestě za svobodou, Jasné."řekl Sasuke.
,,Hai, řekli všichni svorně. Až teď jsem si všimla, že jsou tu všichni naši přátele.Od Shikamara až po Shina.
,,Ok,"řekl Naruto,,Naše první mise je dostat Mika za Bábi Hatake."řekl a všichni se na něj podívali.
,,Fajn.Udělám to."vyhrkla jsem.
,,Ne Lily ty. Ty musíš nyná dělat hodnou. Udělá to Sasuke se Sakurou."řekl Naruto.
,,Teď běžte, ať to není nikomu divné."řekl Sasuke, ale Sakura je zadržela.
,,Až se tohle rozsvítí, znamená to, že je schůzka.Všichni kdo mohouať se dostaví."řekl a každému dala náramek.
Všichni jsme odešli a já měla ještě půl hodiny. Začalo pršet. Šla jsem ulicemi Konohy. Najednou jsem uviděla Mika. Seděl tam v dešti a tvářil se hrozně.
,,Copa je, Miku?"zeptal jsem se klekla jsem si před něj.
,,Mám strach, že tvý rodiče, přidjou kvuli tomuhle o život."řekl sklíčeně. Pohladila jsem ho po tváři. Bylo to jediné gesto, které ho dokázalo uklidnit.
,,Neboj, oni se jen tak nedají."řekla jsem přesvědčivě a nepochybovala jsem o schopnostech svých rodičů.
,,Hm."řekl Mike. Znova jsem přejela rukou po jeho mokré tvíři.
,,Utíkej domů. Ať si tě užijí než odejdeš."řekla jsem.Mike se pomalu zvedl.
,,Arigato."řekl a objal mně.
,,Ahoj."řakl jsem, kdž mně pustil.
,,Ahoj."řekla zamával mi. Běžel domů. Ještě několikrát uděl ten pohyb rukou,který naznačoval odchod. Ještě několik minut jsem tam stála. Když mně najednou někdo čapl a někam vlekl.
,,Pusť mě."řekla jsem a snažila se mu vyvléknout. To se mi však nepodařilo.
,,Tak tady ji máte, pane."řekl muž, kterej mně chytil.
,,Děkuji, teď prosím odejdi."řekl Orochimaru.
,,Teď zaplatíš za to odpoledne."řekla udělal pár pečetí.
,,Au!"vykřikla jsem v té bolesti, která zachvátila moje tělo. Začali mnou projíždět vlny bolesti. Tělo se mi svíjelo v křečích.
,,Musím zjisti jak se dokážeš vyprosti z mého jutsu, které všem bere chakru a jejich schopnosti."řekl a znova zopakoval pečetě. Tentokrát byla bolest mnohem větší.
,,Auuu!"zakřičela jsem. Ta bolest byla nesnesitelné. Přála jsem si být doma. V teple a pohodě. Kdyý jsem se svíjela v křečích, měl z toho Orochimaru legraci.
,,Tak to by pro dnešek stačilo. Doufám, že už budeš hodná."řekl a propustil mne. PO celém těle jsem měla šrámy. Bolelo to jakčert. vydala jsem se domů. Když jsem odemkla dveře uviděla jsem Deidaru. Na tvíři měl starostlivý výraz.
,,Jsem v pohodě."řekla jsem a nasadila drsný výraz.
,,Jsi roztomila když se takhle tváříš."řekla odešel do ložnice. Bylo vydět, že jde ze sprychy. Měl na sobě jen župan. Já jsem šla do kuchyně a začala připravovat večeři.
,,Dáš si se mnou!"zavolala jsem na něj. Otevřel dveře a vyšel polonahý.
,,Copa?"zeptal se a opřený o fitra se na mně díval. Prohlížela jsem si ho, div neslintala.
,,Dáš si večeři se mnou?"zeptala jsem se a sklopila jsem oči.
,,Jasně."řekla a jsem s očima přilepenými na podlahu začala dělat večeři.
,,Ukaž pomůžu ti."nabídl se a pořad neměl svršek. Vzal mi nůž z ruky a začal krájet zeleninu. Já jsem mezitím dala zbytek potravin na stůl.
,,Dobrou chuť."řekl.
,,Dobrou."popřála jsem mu a pustila jsem se do jídla.
,,Dej mi to."řekla jsem a natáhla jsem se pro jeho prázdný talíř.
,,V pohode. Ty se jdi osprchovat."řekl a sebral mi talíř. Šla jsem proto do sprchy. Pustila jsem proud horké vody. Ulevilo mi to od bolsti. Většinu ran jsem si vyléčila, ale některé, ty hlubší zůstali.
,,Ty už jdeš spát?"zeptala jsem se Deidary. Zařivě se na mně usmál.
,,Ne jen jsem se přišel podívat, jestli jsi se mi tu nerozpustila."zavtipkoval. Podíval jsem se na něj.
,,Co se ti stalo?"zeptal se mně.
,,Nic."!zavrtěla jsem hlavou.
,,To nevypadá jako nic."řekl a lehce se dotkl mého zraněného ramene.
,,Je to v pohodě."odsekla jsem a rychle jsem odešla z koupelny.
,,Promiň."křikl za mnou. V tu chvíli jsem se zarazila. Nevěřila jsem tomu co právě řekl.
,,Co-Cože?"vykoktala jsem.POlkla jsem a podíval se na něj.
,,Omlouvám se."řekl ještě jednou.
,,Nic se nestalo."řekla jsem a pohladila ho po vlasech.
,,Tak jdem spát?"zeptal se.
,,Já se jdu ještě koukat na telku."řekla jsem a vydala jsem se ke gauči. Sedla jsem si a pustila nějaký program. Jen tak jsem koukala do televize. Za chvíli jsem cítila jak mi něco lehce dopadá na záda. Prudce jsem se otočila uviděla Deidaru, jak mi dává přes ramena deku.
,,Promiň myslel jsem, že už spíš."řekl omluvně. Usmála jsem se a víc jsem se zachumlala do deky.
,,To nic, jen jsem se zamyslela."řekla jsem až po krk schovaná v dece. Deidara si ke mně přisedl a já jsem se o něj opřela.Chvilkju jsme tam jen tak leželi a dívali se na televizy. Když jsem najednou ucítilaslabé zatřesení. POdíval jsem se na Deidaru. Seděl tam a byl úplně bledý a klepal se zimou.
,,Zabal se do deky."vyletěla jsem ven. A násilím jej přikryla.
,,Nic to není."řekl mi. Dala jsem mu ruku na čelo. Měl horečku a byl bledší než stěna.
,,Neodmlouvej a zabal se do tý deky."řekla jsem přísně a šla do kuchyně pro léky, které jsem si vzala z domova.
,,Na."řekla jsem a podala mu prášek. Vzal si ho a splkl ho. Zapil jej džusem a lehl si.
,,Mazej do postele."řekla jsem a on se na mněpodívall psíma očima.
,,Mně se nechce."řekl a usmál se. Vypadal slabě. Byl bledý a jeho velké modré oči uplně vystupovali z obličeje. Lehce jsem zvedla ruku. A on se zvedl do vzduchu. Drželka jsem ruku v dané poloze a opatrně jsem se rozešla. Deidara letěl pomalu přede mnou. Klepala jsem se jako ratlík, bylo to poprvé co jsem přemášela člověk.
,,Co to je."zepatal se, když zjistil, že je ve vzduchu.
,,Nechtěl jsi jít dobrovolně, tak jsem tě tam nějak dostat musela. Nezvednu tě tak tohle byl poslední způsob."řekla jsem, když s lehkým žuchnutím dopadlna zem.
,,Změř se."řekla jsem a podala jsem mu teploměr. Když jsem si ho vzala zpět, málem jsem omdlela. Měl velmi vysokou teplotu.Podíval jsem se na něj. Spal. Vypadalo to spíš jako by byl v bezvědomí.

Bylo asi pět ráno, když zyčalo vycházet slunce. Celou noc jsem nezamhouřila oči. Deidara sepárkrát za noc vzbudil. Nemohla jsem spát. Spát s myšlenkou, že se mu může něco stát. Prostě jsem nemohla. Vstalka jsem a došla jsem si udělat čaj. Než se uvařila voda, nalila jsem džus a vzala prášek pro Deridaru. Čaj s džusem a práškem jsem přenesla do ložnice, kde spal Deidara.
,,Lež."řekla jsem. Když jsem ho uviděla vstát. Jakmile mně zahléídl, polsušně si zase lehl.
,,Sněz to."řekla jsem a podalu mu prášek s džusem.
,,A snídaně nebude."zachraptěl.
,,A copa by jsi si dal?"zaptal jsem a usmála se.
,,Něco dobrýho."řekl prostě.
,,Fajn, ale slib, že se nehneš z postele."řekla jsem. Kývl a já jsem zmizela v kuchyni. Když jsem dělala ovoce, někdo zaklepal na dveře. Otevřela jsem. V nich stál Orochimaru.
,,Dnes jste nebyli na snídani."oznámil mi tím svým sladkým hláskem. Ušklíbla jsem.
,,Omlouvám se, pana. Panu Tsukimu je špatně."řekla jsem jak neslušněji jsem dokázala.
,,Protentokrát je Vám to prominuto."řekl a odešel. Vzal jsem talíř se snídaní a odešla do ložnice. Deidar tam seděl a čekal.
,,Dobrou chuť."popřála jsem mu. Pustil ¨ses chutí do snídaně.
,,Jak je ti?"zeptal jsem se ho, když mi podal prázdná talíř.
,,Teď už líp. Jdeme dneska na výlet."řekl mi. POdíval jsem se na něj.
,,Jaký je to výlet?"zeptal jsem se.
,,Musíme do Suny. Říct, že se změnil Hokage."řekl mi a já jsem se smutně podíval do zěmě.
,,A taky si s tebou potřebuju promluvit, aniž by nás někdo odposlouchával."řekl. Snažila jsem se usmát.

Bude výlet klidný??
Co chce Deidara Lily??
Jak na to ona zareaguje??

Další výkec XD

21. února 2010 v 20:32 | Lily |  Naše Keci XD
Tak se dneska už po několikáté hlásím.
Tentokrát, abych se vás zeptala jestli jsem Vám vše udělal diplomky. Pokud někomu ne tak ať se ozva a pokud je někdo moje Sb a já ho enmá ať se také pls ozve, páč já jsem strašněj sklerotik.
Jinak jak se máte zlatíčka moje. Upřímně, já se mám strašně hrozně, nic mi teď nevychází a do toho jsem strašnej idiot, ale nu cuž. Snad se to zlepší a navrh mně dneka nějakej kretén málem hodil pod auto, takže jsem taky pěkně vytočená.
Nejhorší na tom je, že já toho kreténa znám.
Mno snad bude líp.
Tak já zase letím. Mějte se fajn a užijte si začátek školního týdne. Já si ho pěkně užiju, páč píšem zítra asi z práva a nebo zkouší, takže se jdou šprtat, jak debil.

Pp Vaše Praštěná, Šílená a Naštvaná Adminka Lily

Nešťastná láska-4 Chapter

21. února 2010 v 20:22 | Lily |  Nešťastná láska
Tak a je tu další díleček.
Užijte si ho a Gomen za chyby.
Prosím komentujte XD

Pohled Kate:
,,No tak Kate."zeprosil mně Chriás. Právě jsem se měla na odchodu. Viděla jsem Chrise s jinou. Nevěděla jsem jestli jsem víc naštvaná nebo zklamaná. Chtělo se mi brečet, ale zároveň mu jednu vrazit.
,,Jo jak mi to chceš vysvětlit?"zeptala jsem se ho narovinu. Dala jsem si ruce naprsa a čekala jakou trapnou výmluvu si vymyslí.
,,Kate já vím, že jsem ti řekl, že je konec, ale nemyslel jsem to tak."řekl a chtěl mně chytit na ruku.
,,Ahá takže jsi to tak nemyslel. Už to vůbec nechápu."řekla jsem a čekala co z něj vypadne.
,,Fajn.Jak chceš. Nenávidím tě."řekl mi tvrdě. Teď jsem fakt naštvala. Byla jsem vytočená.
,,Fajn. Nazdar."řekla jsem a odešla. Nechala jsem, ho tam jen tak stát. Nasedla na bus a jela jsem domu.

Pohled Lily:
,,Ty nikam nejedeš."zaječel na mně můj přítel. Jak jsem nenáviděla, když mi někdo něco nakazoval.
,,A to řekl kdo?"zeptal jsem se ho. Podíval se na mně.
,,Já. Ty prostě nikam nejedeš."trentokrát měl hlas zvednutý. Mysela jsem si, že mu asi jednu napálim.
,,Jenomže já jedu."oznámila jsem a dál jsem se o tom s ním nehodlala bavit.Pro mně to byla uzavřená záležitost. Nervím sice jak pro něj, ale pro mně jo.
,,Já jsem řekl, že nikam nejedeš, tak prostě nikam nejedeš."řekl mi a já myslela, že ho na místě zabiju.
,,A seš, kdo, že mi tohle říkáš?"zeptala jsem se ho ironicky.
,,Moje mamka asi ne. Tal mi laskavě přestaň rozkazovat."odpověděla jsem ještě dřív než on dokázala otevřít pusu.
,,Přestaň!Prostě nikam nejedeš. POslední slovo."tentokrát na mně už křičel. Moje naštvanost, dosáhla vrcholu.
,,Jedu. A víš co?! Ty s tím nic neuděláš!"zeječela jsem a dívala jsem se zpříma na něj.
,,Jenže ty prostě nejedeš."řekl mi a já jsem málem omdlela.
,,Jedu a ty stím prostě nic neuděláš a teď vypadni, musím se učit."řekla jsem a tvrdě jsem si stála za svým.
,,Nejedeš."řekl a dal mi facku. Málem jsem druhou dostala o skříň.
,,A už nikdy se mi nepokoušej vzdorovat."řekl. Já jsem si otřela pusu ze které mi začala odkapávat krev.
,,Ale já jedu."řekl jsem a tvrdohlavě jsem si stála za svým. Zvedl ruku a já jsem zavřela oči. Dal mi dalšá facku. Tentokrát jsem to čekala a stála jsem pevně na místě.
,,Nikdy, mi nikdo nebude rozkazovat, obvzlášť ty, ne!"řekla jsem a ukázala na dveře.
,,Teď vypadni."řekla jsem pevně. Tentokrát už otevřel dveře a byl na odchodu.
,,Jen rpo tvoji informaci, je mezi námi konec."řekla jsem, když se otočil ke mně zády.
,,Tak to si nemyslím."řekl a odešel.

Šla jsem do koupelny a ošetřila jsem si krvácející ranku na obličeji. Když jsem se podívala do zrcadla, začala mi tvář opuchat.,,Idiot."pomyslela jsem si, když jsem vyděla svoji tvář.
Pohled Kate:
Ještě v buse mi přišla omluvmá SMS od Chrise. Přečetla jsem si ji, ale neodpovedela jsem na ni. Bylo mi jedno, co po mně chtěl.

Když jsem přišla domů, nebyl tam nikdo kromě dvou koček, co jsme měli. Hned po prichodu, jsem si sedla k pocitaci. Zapnula ICQ a psala si s lidma asi do půlnoci. Pak jsem si šla lehnout protože jsem byla unavená a druhý den jsem šla do školy.

Ráno na mně čekal Marc. Stejně jako každý den. I když bylo teprve úterý, už jsem chtěla pátek, protože jsme měli jet na Adaptační výlet.
,,Dobré ráno, KAte."řekl mi Marc.
,,Nazdar."odvětila jsem ostře. On se na mně nachápavě podíval.
,,Co je ti?"zeptal se. Měla jsem co dělat, abych nevylítla. Vždyť to on mi řekl o tom, že jemi Chris nevěrný.
,,Nic."řekla jsem. Věděla jsem, že jsem nepříjemná a nijak mi to nevadilo. Zrovna, ne teď. Marc pokrčil rameny a mlčky jsme pokračovali v cestě.
,,Tak čau."řekl mi před na naší šatnou ašel do té své.Ani jsem jeho odchod nezaregistrovala.
,,Ahoj."pozdravil mne námí hlas. Byla to Jane. Nasadila jsem masku, alá mám se super.
,,Ahoj. Tak co těšíší se na dnešní písemku z práva."zeptala jsem se.
,,Ale jo docela, jo."řekla mi a když jsem se rozhlídla neuviděla jsem Lily.
,,Hele, kde zaostává Lilina?"zeptal jsem a Jane pokrčila rameny.
,,Tak to fakt nevím, ale doufám , že tady bude."řekla mi a já jsem se přezula a šli jsme spolu do třídy.
Asi minutu před zvoněním vešla do třídy Lily. Vypadal divně. Obvykle vešla do vnitř s úsměvem, na tváři a dneska nic. Když nás zahlídla nasadila úsvěm. Jenže byl takovej falešnej.
,,Ahoj, holky."pozdravila nás vesele.
,,Ahoj."řekla jsem jí, ale víc jsme si toho říct nestihli, protože zazvonilo a do třídy vešel učitel.

Během dne mi přišla SMS, že na mně Chris počká před školou. Byla jsem ráda. Už jsem si to nechala trochu projít hlavou a bylo líp. Jenže to by se neměla stát ta hnusná věc.
Po škole jsem běžela hned za Marcem. Protože jen ten věděl co se stalo.
,,Marcu co je?"zeptal jsem se ho. Když jsem uviděla jeho tvář už jsem měla neblahé tušení.
,,Co se stalo s Chrisem?"zeptal jsem se. Měla jsem tušení, že to bude mít co dočinění s ním.
,,Vyboural se na motorce. Je teď v Cambrigské nemocnici."řekl mi mdlým hlasem. POdlomila se mi kolena. Marc mně zachytil.
,,Musím za ním. Já musím."mumlala jsem si pro sebe. Marc mně zvedl.
,,Jedu za ním. Tak pojď se mnou."řekl. Já jsem kývla dopotácela jsem se k jeho autu.

Cesta nám trvala asi hodinu. Za tu dobu ani jeden z nás nepromluvil. Po příjezdu k nemocnici jsem vystoupila a šla rychle vchodu. Marc mně však zastavil a pomalu jsem tam vešli. Všude byl takový divný zápach. Byla tu taková divná atmosféra, vůbec se mi tu nelíbilo.
,,Kde leží pan Christopher?"zeptala jsem se.
,,Je teď na operačním sále. Posaďte se tu."řekla nám ochotná sestřička. Sedli jsem si a čekali. Operace trvala asi 3 hodiny, co jsme tam byli. Když vyšel doktor, oba jsme vstali.
,,Jak je mu?"vyhrkla jsem.
,,Kdo jste?"zeptal se nás doktor.
,,Já přítelkyně a on nejlepší kamarád."řekla jsem a doktor zavrtěl hlavou.
,,Tak to se omlouvám, ale nesmím vám nic říct."řekl a já jsem zahlédla Chrisovi rodiče.
,,Zapište je k rodině."řekl Chrisova matka a oba odešli. Ani jsem se nestihla na nic zeptat.

Oba jsme se vydali ke dveřím od pokoje, kde ležel Chris. Otevřela jsem dveře a uviděla jsem tu nejhorší věc na svět. Z námi stál ten doktor.
,,Je tu velká šance, že se už neprobudí."řekl aodešel. V tu chvíli se mi zhroutil svět. Nevěděla jsem proč, ale myslela jsem že ten doktor z toho má radost. Bylo mi špatně. Viděla jsem tam svojí lásku, jak tam leží, připojená na hadičkách. Všude pípali přístroje. Bylo mi z toho špatně. Začali mně pálit oči. PO tvářích se mi rozkutáleli slzy. Stála jsem ta díval se na tu hrůzu. Byla to moje vina. Moje vina.



Tak to je konec. Vím žádná sláva, ale už se lepším. Doufám.
Vaš praštěná Adminka Lily



Naruto Cosplay Videa

21. února 2010 v 18:18 | Lily
Tady jsou super cosplay videa. Je to od jedněch českých Naruto-filů. Jemnují se
BakomandoTeamCZ. Moc se mi ta videa líbila. Nejlepší podle mně byla část tři s hláškou:Kakashi s Akatsuki.,,Není to magor?"zeptá se Deidara, Tobiho.,,Je to magor."odpoví Tobi. ,,Já jsem magor!"zakřičí Kakashi.,,Je to magor."konstatuje Deidara.,,Jo."přikyvuje Tobi.
Tahle hláška mně dostala. Vlastně celé to setkání Akaktsukiho s Kakashim bylo hustý. U toho jsem se nasmála a to je mi hrozně.



Part 1




Part 2:


Part 3
Doufám, že se Vám ta videa líbila. A které nejvíce?
Písajte do komentů.
Vaše praštěná Adminka Lily.

Obyčejná dívka, s neobyčejným přítelem.

21. února 2010 v 17:52 | Lily |  Jednorázovky
Ahojky, tak tohle je můj domácí úkol na čestinu. Měla to být moderní pohádka a já si nejsem jistá, jestli to je. Jinak doufám, že si to přečtete a prosím o komntíky. Jí vím, že jsem děsně otravná. Jinak jsem dneska obíhala Sbéčka. Pokud jsem na někoho zapomněla hluboce se vám omlouvám.
Tak a teď ta moderní pohádka.
Užijte si to.

,,Nebyla to nehoda!"zakřičela malá rusovláska, načež zakopla o práh a rozplácla se na zemi jak široká tak dlouhá.
,,Jak to ty můžeš vědět?"zeptal se jí černovlasý mladík. Ona na něj vykuleně zírala.
,,Prostě to vím."řekla a podíval se do země. Mladík k ní přistoupil pohladil ji po tváři.
,,Nelži."řekl podíval se jí zpříma do očí.
,,Stejně mi nebudeš věřit."oznámila mu a odešla do kuchyně. Byly prázdniny a oni je trávili na její chatě.
,,Jak to víš?"zeptal se jí a ona se podívala na svoje nohy.
,,Prostě to vím. A potřebovala bych od tebe laskavost."řekl a čekal na jeho reakci.
,,Jakou?"zeptal se. Byl zvědavý co z ní vypadne.
,,Potřebuji, abys šel se mnou ilegálně na policejní stanici."řekla a čekala na jeho reakci.
,,Ilegálně?"zeptal se. Byl velmi vyveden z rovnováhy, tím jak mluvila.
,,Fajn. Potřebuju, abys se mnou vykradl policajty."řekla a on se usmál.
,,To je moje holka."řekl a pohladil ji po vlasech.
,,Tak půjdeš se mnou?"zeptal se netrpělivě očekával odpověď.
,,Jako bych s tebou do něčeho nešel."řekl a šel ke stolu kam dívka právě dávala oběd.
,,Jak to hodláš udělat Zakuto?"zeptal se jí po obědě. Ona vytáhla papír.
,,Jednoduše."řekla a začala mu vysvětlovat celý plán. Ve své podstatě byl jednoduchý.

On otevře dveře a bude hlídat a ona mezi tím vezme vše co potřebuje, proto, aby vyřešila jednu velkou záhadu a pomohla tak tím jednomu člověku. Plán měl pár háčků. Ale ani jeden z nich to neřešil. Byli zvyklý improvizovat. Věděli, že budou jednat protiprávně a poté budou hledaní jako delikventi. Jí to bylo jedno.Chtěla hlavně docílit jednoho. Je mu to bylo také jedno. Hlavně, když pomůže dívce do které již několik let tajně zamilovaný. Nechtěl jí to říct, aby se tím nepokazilo jejich přátelství.
,,Itachi. Doufám, že to dokážeme."řekla s nejistou v hlase. Obvykle si byla vším co vymyslela jistá. Nyní na ní byla však vidět nervozita.
,,Neboj se Sakuro."uklidnil jí a šel umýt nádobí. Sakura šla mezitím ven na vzduch.

Když Itachi domyl nádobí uslyšel nějaké hlasy. Jako by se Sakura s někým hádala. Ale s kým, když tu nikdo nebyl.
,,Sakuro, myslím, že to samy nezvládnete.I když máš Piskáčka, tak máte jen malou šanci."řekl Sasukeho duch.
,,Ne. Já to zvládnu neměj péči."křičela na někoho. On tam však nikoho neviděl. Bylo mu to divné.
,,Jasně, že ji o tebe mám. Prosím nedělej to."zaprosil a doufal, že neudělá žádnou velkou hloupost.
,,Máš smůlu. Já to udělám. A hlavně jak ty mi v tom chceš zabránit?"zeptala se výsměšným hlasem. To mu už bylo hodně divné.
,,Sakuru,nedělej to."řekl Sasukeho duch a podíval se na ní a zmizel.
,,Sakuro. S kým to mluvíš.?"otázal se a podíval se na dívku jejíž dlouhé rudé vlasy všude vlály. Jak vítr foukal její vlasy neustále někde poletovaly.
,,Já s nikým"řekla zčervenala.Doufala, že to pochopí a odejde. On se však nechtěl vzdát vysvětlení.
,,Sakuro no ta ře.."víc nestihl říct protože k nim přiběhla ,,TryskoWewe" aneb veverka s tryskovým pohonem.
,,Slečno, máme malý problém. Někdo Vás slyšel."spustila ta malá veverka.
,,Já vím Pískláčku. Stojí za tebou."oznámila mu Sakura mile.
,,Omlouvám se Milorde."řekl dvorně a otočil se zpět na Sakuru.
,,Doufám, že souhlasil s vaším plánem, má paní."šveholil pisklavým hláskem.
,,Ano už souhlasil."řekla mu. Itachi se na ně díval. Nevěděl co si má myslet.

Myslel si, že je blázen nebi mu přeskočilo. Nechtěl věřit, že vidí mluvící veverku. Pořád mu vrtalo v hlavě s kým to je společnice mluvila. Mno spíš se s ním hádala. Teď už měl v hlavě pěkný nepořádek. Tolik věcí za několik minut. To bylo i na něj moc. Byl schopen vydržet vše, ale tohle bylo moc silné kafe.
,,Co to je??"zeptal se. Veverka se na něj nevraživě podívala.
,,Jak co??Spíš kdo, pane?"řekla zdvořile, ale uvnitř ní to vřelo.
,,Kdo to je?"zeptal se znovu. Tentokrát se na něj podíval Sakura.
,,Malá pruhovaná Veverka. Jmenuje se Piskláček. Je to náš největší pomocník."řekla podrbala veverku za ouškama.
,,Fajn."rezignoval a odešel zpět do chaty.
,,Měli bychom se připravit."řekl a začal připravovat věci.
,,Copa to bereš?"zeptala se a Piskáčka měla na rameni.
,,Tmavé oblečení, abychom nebyli vidět. A ta Veverka jde s námi?"zeptal se a podíval se na veverku opovrhujícím pohledem.
,,Ne Piskáček s námi nejde."řekla Sakura. Itachi si oddechl. To si vzal Piskláček osobně.
,,Copa proti mně máte, pane?"zeptal se zdvořile.
,,Nejsem zvyklý na mluvící zvířata."řekl prostě.
,,Dobře."řekl a podíval se na oříšek, který ležel na stole. Mlsně se olízl a seskočil Sakuře z ramene.
,,Budu muset jít."řekl s oříškem v puse. Sakura se usmála.
,,Omluvte mně, pane?Má paní?"zeptal se. Sakura se rozesmála gestem jej pustila.
,,Sakuro, vysvětlíš mi to?"zeptal se v nadějí v hlase.
,,Až se nám to povede."řekla a vzala si věci. Byl čas vyrazit.

Oba nasedli na Itachiho motorku a vyjeli obrovskou rychlostí. U policejní zakládny byli asi za pět minut. Zaparkovali v zadu aby je nikdo neviděl.
,,Můžem?"zeptala se když si do ucha dala vysílačku. Itachi kývl a ona se jako myška vydala dovnitř.


Rychle se proplížila všemi chodbami až narazila na místnost,m kterou hledala. Rychle do ní vlezla a začala horečně hledat spisy, jež byli tolik potřeba. Prodírala se spisy, tak rychle jak uměla. Věděla, že budou někde na začátku. Ale spisů tam bylo něco kolem desetitisíc. Těch nejnovějších asi tisíc.
,,Sakuro. Rychle.Někdo tam jde."řekl a ona hledala, jak nejrychleji uměla. Pak se jí najednou podařilo najít oba spisy. Na obou bylo napsáno,,UZAVŘENO". ,,Pche."pomyslela si a rychle vyskočila z okna. Věděla, že by to neměla dělat. Nejenže jednala protiprávně, ve formě krádeže, ale ještě zničila majetek města. Bylo to tím, že spadla do růží. Neohlížela se napravo ani nalevo a běžela. Běžela rychle k motorce. Nejdou ji zahlédl nějaký policista.
,,Za ní."křikl. Sakura přidal ještě víc do kroku. Skočila na motorku. Nasadila si přilbu a vyjeli.Jelo obrovskou rychlostí.
,,Tak a je to za námi."oddychl si Itachi. Když si Sakura sundala přilbu, usmála se. V ruce držela ty dva spisy.
,,Děkuji."řekla a políbila ho na tvář. Odešla do chaty prohlédnout si ty spisy. Itachi zavrtěl
hlavou a šel a ní.Pro jistotu se ohlédl a když vešel do chaty, zamkl za sebou. Zavřel a zapečetil okna.
,,Proč to děláš?"zeptala, aniž by zvedla hlavu do papírů a fotek.
,,Mám pocit, že nás někdo sleduje."řekl a procházel fotografie s ní.
,,Hele toho chlapa znám."řekl ukázal na šedou postavu v jednom rohu fotografie. Sakura se na ni pořádně podívala. Byla to fotka z bouračky, jejího nejlepšího kamaráda Sasukeho.
,,Jejda."řekla a začala se přehrabovat v fotkách. Toho muže už viděla.
,,Tady je."řekla ukázala na fotku z druhé bouračky. Bouračky Naruta, jež byl kamarád.
,,Jo je to on."řekli oba s jistotou.
Flasback:

,,Saky. Naruto….. mno….. on."zasekával se. Nechtěl jí sdělit tu ošklivou novinu.
,,Co se děje Itachi."zeptala se. Její hlas byl bez života.Právě jí zemřel její přítel Zasuje.To ji zasáhlo až do její ho nitra. Bylo to již několik týdnů, ale se ještě pořád nevzpamatoval. Pomalu z toho vytahovala její nejlepší kamarádka Hinata. Ona a její přítel Naruto, jí oba moc pomáhala. I přes všechen ten žal jí na tom bylo něco divného. Hluboko v srdci tušila, že to nebyla nehoda. Byla, však tolik zaplněna smutkem, že ani nepřemýšlela. Pak tu byl ještě Itachi, starší bráška Sasukeho. I jeho smrt bratra zasáhla, ale ne tolik jako Sakuru. On byl pro ni celý vesmír.
,,Mno Naruto měl nehodu."vysoukal ze sebe. Sakuře se začali z očí hrnout další slzy. Podlomila se jí kolena a skončila na zemi. Itachi jí pomohl se zvednout.
,,To-To není možné."vykoktala. Itachi jí objal a ona se k němu stulila.
,,Ano je."řekl a ona brečela dál.

Konec Flasback
,,Saky."zamával jí před obličejem Itachi.
,,Promiň, nějak jsem s zamyslela."řekla a podívala se na obě fotografie.byl na nich ten samý muž.
,,Máš pravdu je to on. Je to ten slizák Orochimaru."řekla její hlas se třásl. Orochimaru, byl jejich soused Sakura ho nenáviděla. Myslela, že dělá něco protiprávního, ale že by šel až tak daleko.
,,Nikdy jsem si nemysle, že z něj bude takový delikvent."řekl Piskláček. Itachi leknutím poskočil na židli a Sakura se rozesmála.
,,Hm taky jsem nepočítala s tím,že by to mohl být on."řekla a náhle se zamračila.
,,Sakuro, na tohle nemysli. Ani se nepokoušej to zkusit. Ublížíš si."řekl Sasukeho duch a podíval se na ni.
,,Ne! Nemáš pravdu!"zakřičela z plných plic.
,,Sakuro, mám. Já to vím. Nedělej to. Jsi taková malá a křehká."přesvědčoval ji jemně.
,,Tak to si jen myslíš."řekl a dala si ruce na prsa.
,,Já si to nemyslím, já to vím.Prosím nedělej to."prosil ji něžně.
,,Přestaň mně tak podceňovat.
,,Já tě nepodceňuji, jen Itachi se o tebe bojí ještě ví než já."řekl ji pravdu a doufal, že jí tohle přiměje zůstat.
,,Tak to máš smůlu"řekla.Podíval se na Itachiho, který se na ni díval jako na blázna.
,,Prosím.Sakuro prosíme nesnaž se ho zastavit. Zavolej policii."řekl hlasem, jakým děti prosí o hračku.
,,Ne já to musím udělat, už takhle mně mají za zloči.."víc nestihla říct, protože někdo vykopl dveře.
,,Rychle!"řekl Itachi a vzal Sakuru a vyskočili spolu z okna. Uháněli k lesu. Slyšeli za sebou těžké kroky. Slyšeli každý tvrdý dopad bot ne půdu.
,,Tiše."šeptl Itachi a přikrčili se spolu v křoví.
,,Kde jste vy dva, malý čmuchalové."řekl Orochimaru tím svým sladkým hlasem.
,,Jdu tam."šeptla Sakura. Zvedla se tak rychle, že Itachi neměl šanci ji zastavit.
,,Tady jsem ."řekla Sakura silným hlasem a přistoupila k Orochimarovi.
,,Tak tady seš ty malá mrško."řekl a ona se ušklíbla nad tou jeho slizkostí.

Zaútočil na ni. Chtěl ji srazit na zem. Nepočítal s tím, že Sakura umí perfektně Karate a docela dobře Judo. Bojoval s ním docela lehce až přišla chvíle, kdy vytáhl pistoli. Zamířil na Sakuru. Itachi se lekl. Měl o ni obrovský strach. Zrychlil se mu tep. Dala obě ruce za záda. Rychlostí blesku vyndal také pistoli a střelila Orochimaru do rameny. Ten se bolestí skácel na zem.
,,Ty jedna….Jau."naříkal. Itachi se divil co udělal. Ona odhodila pistoli a začala Orochimara svazovat.
,,Pomoz mi."zasípala. Vrtěl se.Ona byla v takovém stresu, že nedokázala ovládat svoje prsty. Itachi jí pomohl Orochimara svázat. Pak jí pomohl na nohy, protože Sakura si mezitím sedla na zem.
,,Tak vidíš měla jsem pravdu."řekla, ale tahle věta nebyla mířená na něj.
,,Mohlo se ti něco stát."řekl Sasukeho duch.
,,Ale nestalo."odporovala mu. Itachi se díval jak se jí na tváři rozlil úsměv.
,,Sakuro, moje já už musím jít. Je můj čas. Záhadu jsi rozluštila. Tak sbohem."rozloučil se s ní Sasuke.
,,Sbohem."řekl a Sasukeho duch zmizel.
,,Jsi v pořádku Piskláčku?"zeptala se když si vzpomněla na svého malého kamaráda.¨
,,Ano, moje paní. Doufám, že bude za svoje protiprávní jednání náležitě odměněn. Měl by dostat, alespoň doživotí."řekl tím svým Pisklavým hláskem.
,,Policisté. Tiše prosím."řekl Itachi a všichni se dívali na právě přijíždějící auto.
,,Hele to je ta holka, co se vloupala k nám na služebnu."řekl jeden z nic a jeho velitel jej umlčel.
,,Co se to tu stalo."zeptal se a když uviděl Orochimara, málem přestal dýchat.
,,To je doopravdy Orochimaru."řekl. Jméno Orochimaru řekl s jakousi úctou.
,,Ano je."přikývla Sakura a podíval se na Itachiho.
,,Je vám doufám jasné slečno, že jste se dopustila jednání, které nebylo v souladu s právem?"zeptal se Sakury. Ta se začervenal.
,,Ano pane. Jsem připravena nést následky a své jednání."řekla čekala co jí řekne.
,,Výborně.Oba dostanete vyznamenání. Pozítří bude oficiální předání. Přesně ve dvanáct."řekl policista a zvedl Orochimara a odvedl jej do auta.
,,Tak to je super."řekla Sakura a podíval se na Itachiho. Ten jen mlčel a díval se do země.
,,Co je?"zeptala se ho.
,,Miluju tě."řekl podíval se jí zpříma do očí a čekal na její reakci. Nevydržel to a políbil ji. Ona se nebránila a políbila jej také.
,,Miluji tě."řekl a on ji vášnivě políbil.

The Happy End

Toť vše.
Vaše praštěná adminka Lily.

Napsáno Ninjou

19. února 2010 v 22:47 | Lily |  Naše Keci XD
Už zase jsem se nudila XD.
Zítra sem dám další díl nějaké povídky a svoje obrázky XD.
Se zasmějete až uvidíte moje obrázky XD.
Dobrou noc Lily


Co všechno dokáže animace XD

18. února 2010 v 19:37 | Lily
Dost dobra Animace XD.
Doporučuji zkouknout XD:-D
A ještě bych chtela poděkovat svému Milovanému Sbéééšku za ty adresy. Arigato Ady-channnn.


Vaše praštěná Adminka Lily

Šílený keci, Vaší ještě šílenější adminky

16. února 2010 v 19:52 | Lily |  Oznamy/Omluvy
Takže lid japa se máte?? Já docela fajn. Hlavně škola je super mno takový hlášky co u nás padaj,to se občas až člověk divý. A ve třídě je nas polmalu jen polovina, o to větší sranda tam je. Hlavně naše dnešní hodiny sociální komunikace. Hráli jsme hry, a pak z nás byli celej den debilové. Trošku nas paní učitelka zblbla. Ale co se stává. I v lepších rodinách. Jak se tu u nás říká.
Doufám, že i vy si školu užíváte.
Ve škole mi pije krev jedna holka. Pořád brečí jak na tu školu nechtěla, jak chtěla jít jinam a kdesi cosi a pořád brečí. I moje silná povaha byla trosku v haji. Snazime s jí, již od září vysvětlit, že ne všechno bude jak si člověk přeje. A včera mně dostala uplně. Brečela, protože jí rodiče už dlouho nevzali na dovolenou.Grr, mno nehráblo by vás z ní. A když se jí snažíme něco vysvětlit, tak začne bulet jak malá. Asi jí bro něco udělám. Páč na tohle já nemám. Nikdy mít nebudu. Ach jo. Ona prostě nachápe, jak se tam můžeme smát. Tak jsem jí řekla, že jsem na tu školu původně nechtěla, lae že když tam už jsem tak si to užiju. A ona začala zase brečet.
Takže mi HRABE XD.
Tak konec příšernýho výkecu. Mějte se.
Pp Lily

Moje tvorba

14. února 2010 v 20:12 | Lily |  Picty
Tak taklhle to dopadá, když jsem ve stresu a do ruky se mi dostane photofiltr XD. Prosím komentujte, tu moji hrůzu.
Vyberte co je lepší. Podle mně je ten druhý lepší. Tak prosím komentujte.
Pokud by chtěl někdo kopírovat, o čemž moje ososbnost pochybuje, tak prosím se zdrojem.
Arigato vaše adminka, které přeskočilo.
Lily







Nebo???

Sasuke Picty

14. února 2010 v 19:11 | Lily |  Picty

Nějaké picty Sasukeho. Teď už ho moc nemusím, ale je hezkej XD.




sasuke111.jpg Sasuke Uchiha7 image by gamegirladvancesp
_Sasuke_.jpg Real Sexy Sasuke image by Kibasgirl07sasuke-18.jpg Sexy Sasuke image by Hitori_hana