Mezi Dvěma Světy-Výlet aneb zaručená katastrofa

25. prosince 2009 v 0:00 | Lily |  Mezi Dvěma Světy
Prosím komentujte!!! A Gomen za chybisky

Když jsme se v osm dostali k nám tak jsme se umyli a šli jsme si lehnout.Obě jsme se těšili na nadcházející výkend.Měl to být super výkend.O to víc jsme se na něj těšili .A druhý den v 10:00 jsme stáli na astávce a čekali na bus.Na ni nas samozřejmě odvrzl Edward.Nechtěla jsem aby se mnou šel.Už tahle jsem si připadala jako mrzák.

Cesta proběhla v pohodě.Je-li jsme ve dvou autobusech. Bavili jsme se a byla sranda.Už teď jsem měla blbej pocit ,ale nic jsem si z toho nedělala.Chtěla jsem strávit víkend jako normální holka. Bavili jsme se všichni dohromady. Po dvaceti minutách jsme dorazili na místo.S holkama jsme šli najít si pokoj a pak jsme měli hodinku volnu. Potom jsme šli dělat nějaké věci.Ty nás teda strašně bavili.Div jsme neusnuli nudou.Seděli jsme v kruhy a kecali nějaký kraviny.Takže fakt zábavná atmosféra.Navíc jsme museli být ticho,což bylo ještě horší. Osvobození nám přinesl až oběd.Ten se taky odehrával v celkem nudné atmosféře.Nijak nám to nevadilo.Byli jsme rádi že koukáme.Byla to nuda,čekali jsme víc ale nestalo se.Nu což.Musíme to nějak přežít.Po obědcě jsme měli půl hodinky a pak jsm ese zase ponořili do nudy.Pak věčeři.Poté zase nuda.A pak kolem půl deváté jsme byli osvobozeni.Měli jsme volno .Volnej večer.S holkama jsme šli na pokoj a bavili se po svém. Kolem jedené jsme šli spát.

Ráno jsme měli po snídani slíbenou provházku.Samozřejmě ne žádnou obyčejnou měli jsme jít po skupinách a najít nějaké věci.Skupina do které jsem se dostala byla mno strašná.Jediná moje útěcha byla že jsem byla s holkama. Bylo nás ve skupince šest.Vyrazili jsme tedy na cestu. Povídal jsme si a docela se i nasmáli.Byla sranda. Nenudili jmse se.Ani jsme nekoukali na ty věci prostě jsme šli.

Najdnou nás ovanul ledový vítr.Už jsme neudělali ani jeden krok.Stáli jsme tam jako přimražení. Před námi se objevili čtyři postavy. Měli bledou ple't.Hned jsem je poznali byli to upíři.
,,Ale máme tu nějakou kořist."řekl jeden z nich a všichni se mlsně olízli.
,,Takovou snadnou a chutnou."řekla ta jediná z nich žena. A vrhla se na Roba,spolužáka .
,,Tenhle mi tak krásně voní."řekla a už se mu chtěla zakousnout do krku.Odkopla jsem ji.
,,Tohle je náš rajón,tak vypadněte.Tady nesmíte lovit."řekla jsem hlasem,který byl naštvaný. Podívali se na mně a začalin se smát.Trpělivě jsem stála.
,,Kdo si že nám tohle můžeš říka?"zeptal se mně jeden z nich.
,,A co je vám do toho."řekla jsem a začala toho litovat.Ta moje upřímnost mně jednou zabije. A teď nejen mně.
,,Docela dost.kaž nám tvůj průkaz totožnosti.."řekl a já jsem sáhla do kapsy a hodila mu ho. Díval se na něj a tak nějak divně.Jasně ,ne každý den se vám podří narazit na drzou patnáctiletou princeznu.
,,Takže Lady Uchiha.U tebe jsou schovaní ti zrádci Cullenovi."řekl a jeho hlas zněl naštvaně. Pokrčila jsem rameny a on se na mně vrhbul .Jeho útok jsem opětovala.Byl rychlej,sotva jsem ho stíhala.Věděla jsem že musíme rychle zmizet.Uděla jsem kolem svých přátel bariéru a bojovala s úpíry.Naštěstí jsem měla už nějaký nácvik s Emmetem. Tihle byli ale lepší. Uslyšela jsem za sebou hluk.Byl to Edward. Zachránil mi život.
,,Musíme zmizet."řekl mi a já kývla.
,,Musíš se dostat k nim."řekla jsem a ukázala na moje přátele. Edward kývl a postupným ústupem jsme se dostali do mého ochraného pole.
,,Chyťte se za ruce ."řekla jsema oni se na mně zděšeni podívali.
,,Edwarde."řekla jsem on si stoupnul přede mně.
,,Zprava od Edwarda Kaťa,Háňa a Helča.Z druhé strany Dan,Martin a Robin.Bacha Edwrd má studené ruce ."řekla jsem Pořád na mně viděšeně koukali.
,,Rychle."řekla jsem.Konečně se pohnuli.Když jsme byli ve správné formaci.Přenesla jsem nás do Konohy.
,,Kde to jsme?"zeptal se mně Robin.
,,V bezpečí ."řekla jsem a rohlížela se kde jsme.
,,Musíme jít.Máme to tak deset minut cesty."pověděla jsem a podíval sena Edwarda.
,,Jasně letím napřed ať nám Esmé něco připravý."řekl Edward a já kývla na poděkování.
..Pojďme."řekla jsem.A použila svolávací jutsu. Najednou se u nás objevili tři psy.Mno vlastně dva psy a jeden vlk.
,,Ahoj Pakkune."podravilajsem nejmenšího ze psů.
,,Dobré ospoledne lady Uchiha."řekl velmi zdvořilím hlasem a spolužáci na něj koukali jako by přiletěl za Marsu.
,,On mluví."řekl Helča a podívala se na Pakkuna.
,,Jo mluví."odpověděla jsem prostě.Pakkun mi vyskočil na rameno.
,,Jau,"sykla jsem ,,Prosim na to druhý,ta ruka mně docela bolí."řekl jsem a Pakkun si přeskočil na moje druhé rameno. Po několika desítkách metrech jsem se zastavila.
,,Co se děje."zeptali se.
,,Je tu někde."řekla jsem a můj hlas se třásl.
,,Kdo?"zeptal se mně Pakkun. Podíval jsem se do dáli kde kráčeli dvě osoby.Už jen podle té bolesti jsem poznala s kým mám tu čest.
,,On si nedá pokoj."řekl jsem a rychle přemýšlela co udělat ,aby se nic nestalo. Rychle došla ke svým přátelům.
,,Budete tady a ani se nehnete."řekla jsem.Uděla jsem kolem nich štít.
,,Dojdi pro Kakashiho,prosím."řekla jsem a podíval se na Pakkuna.Byl ve vteřině pryč. Tu už k nám dorazili ,ony dvě osoby.
,,Jaká čest,Lady Uchiha."řekl mi ten vyšší z nich ,sladkým hlasem.Zašklebila jsem se.
,,Pro mně teda žádná Ororchimaru."řekla jsem a hlas jsem měla tvrdý a prosicený nenávistí. Usmál se na mně.
,,Kabuto ti trochu pochroumal ručku,doufám že ti to nevadí."řekl a podíval se na svého společníka který se samolibě usmíval.
,,Zmiz odsud."řekla jsem a chystala se k odchod.Orochimaru mně však odhodil.Podařilo se mi to ubrzdit.Bylo to však jen tak tak. Poslala jsem proti Orochimarovi oheň.Rychle pře ním uskočil a já se vrátila na svoji původní pozici.
,,S tímhle se mi bude bojovat špatně ."řekla jsem sama pro sbe a podívala se na sádru. Orochimaru mně pozoroval. Věděla jsem že boji sse nevyhnu.Té sádry jsem se musela zbavit. Z mého přmýšlení mně vytrhl.
,,Jo a ten tvůj kamamrád ,myslím že se jmenoval Jacob ,je mrtvý."řekl mi jakoby nic. V tu chvíli mně polil studený pot. Jacob a mrtvý.proletělo mi hlavou. Na smrt jsem si zvykla.Už mně to nijak nebolelo.Tady byla smrt n adnním pořádku. Vím Daisukeho smrt mně zasáhla ale to byl brácha a nejlepší kamarád v jednom. Mrzlo mně to ,ale více se na povrch drala zlost.Naštvala jsem .Chakra mnou začala prolétat.Měla takovou sílu že rozbila sádru.
,,Zmiz ."řekla jsem a myslela že znamení zářící na mém krku udržím na uzdě.Nechtěla jsem přestat mít nad sebou kontrolu.Tím bych ohroila své přátele.
,,Stejně zemřeš."řekl mi Orochimaru a já jsme se na něj vrhla. Boj byl tvrdý.Uštědřil mi několik ran. Bolelo to.Já jsem mu je však vracela. Boj to byl drsný.Nesměla jsem se však vzdát.Alespoň do té doby než přijde Kakashia a zajistí jim ochranu. Moje tělo pod vlnou úderů slablo.Byla jsem nesmírně slabá. Nesměla jsem to vzdát.
,,Už máš dost."zeptal se mně.
,,Vždyť jsi mně sotva škrábnul ubožáku.!"řekla jsem a vzdorně se na něj podíval.Po bitvě s Jukou jsem ještě nebyla plně fit.
,,Sotva se to drží na nahou a je to takhle drzý."řekl Orochimaru. Znovu na mně zaútočil a mně se v očích objevil Sharingan.Orochimaru se zastavil.
,,Co to je? Tohle není normální sharingan."zeptal se a najednou měl v úctu v hlase. Chtěla jsem mu odpovědět ale přišel Kakashi i se Sasukem.
,,Tak já se loučím."řekl Orochimaru a zmizel. Oddecla jsem si a v tu chvíli se mi podlomila kolena .Naštěstím mně Sasuke chytila vzal do náruče.
,,Jdeme děcka,rychle."houkl a oni se za ním rozešli. Po několika minutách jsme došli k nám domů. V hlavní kuchyni na nás čeklai Esmé.
,,Zvládneš to."zeptal se mně táta.Kývla jsem a on mně pomalo postavil.
,,Pojďte si sednout ."řekla jsem jim a oni poslechli.
,,Co si dáte zlatíčka?"zpetala se Esmé.
,,Já čokoládu jako vždycky a vy?"zeptala jsem se.Každý si obědnal něco.
,,Co se to děje?"zeptal se mně náš předseda třídy Martin.
,,Jsi v magickém světě."odpověděla jsem prostě.
,,Tamten chlap ti říkal Lady Uchiha,kdo jsi?"zeptal se mně Dan.Podíval jsem se na něj a pak na Sasukeho.Ten jen pokrčil rameny a jsem se musela rychle rohodnout.
,,Na to není teď čas."řekla Alice mi všichni se na ni podívali.
,,To nemyslíš vážně ,Alice."řekli jsme s Edwardem společně. Teď se nás koukali ještě podivněji.
,,Bohužel."řekla Alice. Teď už se na nás dívali jako na blázny.Teda na mně a na Edwarda.
,,Co? Kdo? "zeptala se nás Esmé.
,,Volturiovi." řekla Alice.
,,Vzdáme se."řekl Edward a já myslela že ho zaškrtím.
,,To nemyslíš vážně."zeptala jsem se ho.
,, Ne musíme se vdát." řekl a smutně se podíval.
,,Proč?"zeptala jsem se.
,,Nemůžeme vás ohrozit."řekl prostě a já jsem na něj vytřeštila oči.
,,Podívej se.Jsi zraněná a navíc nemůžu ohrozit tvé přátele."řekl a já jsem chtěla něco říct, ale dovnitř vešli Volturiovi.
,,Dobrý den."řekl Aro. Jeho hlas byl tak neupřímný.
,,Co tady chcete?"zeptala jsem se ostrym hlasem.
,,Ty to víš maličká."řekl mi. PO oslovení maličká jsem se fakt naštvala.
,,Zmizte odsud."řekla jsem a můj hlas byl ostřejší než břitva.
,,Dej mi Cullenovi a mi půjdeme,maličká."řekl a já jsem to už nevydržela. Skočila jsem po něm. Nestihl mi uhnout a už byl přiražen ke zdi a já jsem ho držela pod krkem.
,,Řeknu ti to ještě jednou. Tentokrát jednodušeji. Vypadněte!"zaječela jsem na něj. Jane se snažila na mně použít svoje schopnosti. Její vnitřní mučení mně bolelo ale ta naštvanost byla větší.Chtěl mně odkopnout.Lehce jsem uhnula a dala mu pěstí.
,,Jdeme."řekl Aro. Oni jej poslechli.
,,Tak tohle jsem ještě neviděl."řekl Carlisle.
,,Nevíš co se jim honilo v hlavách."řekl Edward.
,,A ani to vědět nechci."řekl a všichni jsme si oddechli.
,,Co jsi?? Kdo jsi??"zeptala se mně Helča. Lehce jsem si povzdechla.
,,Jsem Sakura Lillian Uchiha.Jedna z pěti legendárních princezen, vládnu kouzelnou mocí a jsem ninja.Ten vysoký černovlasý muž je můj otec Sasuke a zbytek jsou Cullenovi. Jejich jména jste již postřehli."řekla jsem již normálním hlasem. Byl klidný a vyrovnaný.
,,Esmé ulož je prosím do pokoje pro hosty.Chtěla bych se projít."zeptala jsem se Esmé.
,,Jistě zlatíčko."řekla mi svým milým hlasem.
,,Rosi prosim vyřidit že přijdu později."řekla jsem a Esmé přikývla. Lehce jsem vyskočila z okna a běžela jsem. Spíš jsem letěla. Z očí se mi řinuli slzy. Po tváři mi stékali. Já jsem si jich všk nevšímala. Najednou jsem něco uslyšela. Zastavila jsem se a šla za zvukem. Byla jsem tišší než myška. Stále jsem za stromem a poslouchala.

Kdo je za tím stromem??
Co se tam stane???
Jak to zamotá naším příběhem??

New friend or something more
 


Komentáře

1 ^^Sakura Ichijo ♥Sbenko♥^^ ^^Sakura Ichijo ♥Sbenko♥^^ | Web | 26. prosince 2009 v 21:09 | Reagovat

NADHERAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!tesim se na dalsi diiiiiiilek!!!jeste jednou NADHERNY!!!!!! :-D

2 Nashijo Uchiha Nashijo Uchiha | Web | 28. prosince 2009 v 10:45 | Reagovat

Noooo.... Předpokládám, že budu o Silvestr doma :D Takže žádný úraz ani nic jiného nehrozí xĐ xĐ Snad xD No tak si užij Silvestra, jestli někam vyrážíš, nebo se na něj těšíš ^^

3 Sakura-chan Sakura-chan | Web | 29. prosince 2009 v 11:44 | Reagovat

jj ráda spřátelím

Já chci na diplom Naruta a Sasukeho co ty??
:-D  :-D

4 doda- tvoje SB ktoré ťa love.... doda- tvoje SB ktoré ťa love.... | Web | 30. prosince 2009 v 16:02 | Reagovat

awoj tak sa hlásim po dlhom čase ako sa máš? ;-)

5 doda- tvoje SB ktoré ťa love.... doda- tvoje SB ktoré ťa love.... | Web | 30. prosince 2009 v 16:14 | Reagovat

super a ty

6 ptlriz ptlriz | E-mail | Web | 4. ledna 2010 v 19:11 | Reagovat

ilAjXV  <a href="http://hzwdlpupuhse.com/">hzwdlpupuhse</a>, [url=http://lizvasekilcm.com/]lizvasekilcm[/url], [link=http://xhmwluettszm.com/]xhmwluettszm[/link], http://qipcmrhzeejr.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.